<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>
>Jdem dolů k jezeru.
Vyvěšujem vlajku jako signál pro kapitána člunu na druhém břehu jezera.
Plácáme se přes kapsy a necháváme se šikmookým domorodcem převést na konec jezera.
A už si plujem po jezeře.
Peťa a Martin.
Vystupujem u tee pee.
Telefonní budka.
Tee pee.
Zase vedro jaxvině, tak se jdem slunit na pláž.
Ušetřený čas umíme náležitě proflákat. Koneckonců, jsme přece na dovolené, tak proč se honit.
Můj první placák za polárním kruhem.
Plážový písek je jemný a má tmavou barvu. Díky tomu přitahuje sluneční paprsky a je krásně prohřátý.
Voda už tak prohřátá nebyla.
Sušák na ponožky.
Alesjaure.
Kovadlina bouřkového mraku. Bouřku zde vnímám jako raritu, ale to ješťe netuším, jak nás bouřky potrápěj zítra.
Zásobovací helikoptéra.
Odpoledne kráčíme kolem dalších dvou valkých jezer Rádujávri a Miesakjávri a od nich stoupáme mírně vzhůru k sedlu pod kopcem Garddenvarri (vlevo).
Laponská rybářská vesnička.
Štíty hor za norsko-švédskou hranicí.
Stanování pod Garddenvarri. Druhá noc, kdy nás deptá hmyz. Tentokrát jsou to nějaké malé sviňské štípající mikromušky.
Klesáme k jezeru Abiskojaure. Poprvý od opuštění Kebnekaise Fjallstation vidíme stromy.
Chata Abiskojaurestugorna u jezera.
Dokupujem zase nějaké dobroty. Pán co nám je prodával se při placení seknul o sto švédských korun ve svůj neprospěch. Jsme však nakaženi severskou poctivostí a kilo mu vracíme zpět.
Hobití dům.
Řeka Abiskojäkka.
Náš poslední tábor u řeky asi pět kilometrů před Abiskem. Celé odpoledne nám nad hlavou hřmí a lijáky z hor nás míjej jeden za druhým.
V řece pácháme poslední očistu, abychom zítra v autobuse nesmrděli jak sušený ryby.
Poslední ráno ve švédských horách. Vstáváme v devět a nikam nespěcháme. Abisko máme jen hoďku cesty daleko a chcem si užít ještě chvilku v přírodě jak z filmu o zlatokopech z Aljašky.
Řeka i její okolí je neskutečně krásné.
Jsme na cestě do Abiska. Naposledy se kocháme kombinací zasněžených vrcholků hor, čistých dravých řek, rozkvetlých močálů a nekonečného množství kozáků a křemenáčů, které nikdo nesbírá.
Dřevěný chodník přes močál.
Mystická severská příroda.
Abisko leží u jezera Torneträsk, které máme už nadohled. Právě včas, protože od hor se zase nese zvuk hromů a obloha za zády se zatahuje.
Ve jednu odpoledne přicházíme k nádraží v Abisku.
Je vedro, za které bychom se nemuseli stydět ani v české kotlině. Teploměr ukazuje 27°C ve stínu. Místní bulvární noviny vystavené v obchodech dokonce píšou o neobvyklé vlně veder a bouřek zde za polárním kruhem. Pozdějc se dovídáme, že v Čechách teploty atakujou čtyřicítku. No nic, asi je dobře, že nejsme doma.
Zastávka busu je nekrytá a bouřka do nás udeřila plnou silou. Široko daleko nebylo kam se schovat, takže do busu nastupujeme mokrý nažmach. Stačilo jen pět minut čekání v lijáku s baťohem nad hlavou. Každopádně teď je půl čtvrtý a už se už vezem po silnici E10 do norského Narviku, kde máme pět minut na přestup na bus do Bodø. Smutný na tom všem je, že autobus do Abiska přijel už s desetiminutovým zpožděním.
Silnice E10 mezi švédským Abiskem a norským Narvikem je lemována jezery a dřevěnými domy.
S busem jedoucím do Bodø se míjíme při vjezdu do centra Narviku. Ujel nám před nosem. Jsme nasraný, ale je krásný počasí a máme jeden den rezervu na průsery, což se docela hodí. Takže neházíme flintu do žita a jdem se konečně po čtrnácti dnech nažrat. Kupujeme si v rychlém občerstvení nějakou masovou mňamku s hranolkama a vůbec neřešíme, že je to naše nejdražší jídlo v životě.
Je šest večer a jdem se ubytovat do kempu severně od Narviku. Recepce kempu a parádní výhled na moře.
Stavíme stan a už plánujeme večerní procházku po Narviku.
Martin ve volně přístupném tee pee v kempu.
Nakonec jsme rádi, že nám autobus ujel, protože Narvik je velice pěkné město.
Chvilka relaxu na pobřeží.
Nad vnitrozemím se kupí bouřkové mraky z hor, nad moře si ale netroufnou.
Nějaká neviditelná zeď rozděluje modrou oblohu nad mořem a olověnou nad pevninou. Užíváme si tento rozmar počasí a už se ani nebojíme, že při procházce Narvikem zmokneme.
V Narviku.
V Narviku.
Rybářské lodě.
Přístav.
<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>
> | Úvodní stránka | Přidat komentář