<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>>
Přístav.
Nejkrásnější přístav, jsakej jsem kdy viděl.
Narvik.
Přístav.
Jediný pěstovaný ovoce, který tu lze vidět, je červený rybíz.
Vašek a Martin zkoumaj know how norských stavitelů.
Rozkvetlý park před kostelem. Vůbec si nepřipadáme jak za polárním kruhem. A to díky golfskému proudu, který u norského pobřeží udržuje stabilní a na místní poměry teplé klima.
Kostel v Narviku. Město pochází z 19. století a má 18.000 obyvatel.
Narvik.
Po čtrnácti dnech instantních pokrmů a pěší turistiky v horách mi zmizelo pět kilo špeků. Pozítří to budu muset napravit.
Centrum Narviku.
Centrum Narviku.
Já jsem to tu osvobodil. Francouzský tank Hotchkiss.
Kotvička.
Deset hodin, čas na večeři. Už nechceme žádné instantní hnusy ani vidět. Vrháme se na nejdražší pizzu, jakou jsme kdy měli.
Železnice v Narviku. Trať vede do švédské Kiruny a dále na jih Švédska.
Narvik.
Ráno v šest vstáváme, protože nám v sedm jede z nádraží bus do Bodø. Balení se nám v kempu krapet protáhlo, takže máme co dělat, abychom bus vůbec stihli. S Peťou dobíhám na nádraží jako první, řidič už se pomalu připravuje k odjezdu. Na hodinách je 7:00 a Martin s Vaškem stále nikde. Lámanou angličtinou ukecávám řidiče, jestli by mohl chvilku počkat, protože my friends are stupid. Řidič je naštěstí pohodář, tlemí se a čeká. V 7:02 se objevujou Martin a Vašek, vykračujou si pohodovou chůzí s cigárem v koutku a je jim úplně uprdele, že autobus měl být už pryč...
Ranní pohledy z busu. Cestou na jih po E6 kopírujeme pobřeží a je na co se dívat.
Stres z honičky je již zažehnán díky úchvatným scenériím za oknem autobusu.
Pozor hadi a sobi.
Fjordy.
Fjordy.
V jednom místě je E6 "přerušena" zálivem, takže autobus i vše ostatní vjíždí na trajekt a do dvaceti minut už plujeme po moři.
Náš bus na trajektu.
Je devět hodin, čas na ranní kávičku.
Snídaně.
Houpe to houpe.
Odpoledne přijíždíme do Bodø. Po krásném počasí je na čase užít si zase trochu deště a zimy. Autobus nám zastavil u nákupního centra, tak v něm chvilku bloumáme, než vymyslíme plán, co s načatým deštivým dnem. Jdem prozkoumat, kde je letiště a pak najdeme kemp a přespíme v něm. Cestou k letišti míjíme letecké muzeum, tak se do něj jdem uklidit.
Vstupné je 110 NOK, expozice je však nečekaně bohatá a rozsáhlá a nakonec ani nezvládneme vše projít do zavíračky.
Jsou tu mimojiné i scény z WW2. Na jedné z nich vycpaný sob očumuje trosky sestřeleného letadla.
Letecké muzeum v Bodø.
Vašek už plánuje, že si něco takového pořídí do práce.
Letecké muzeum v Bodø.
Pomáháme Norkům s leteckou navigací.
Pohled na Bodø ze staré navigační věže, která je dnes součástí muzea.
A pak že na severu nejsou tučňáci.
Osm večer, přicházíme do kempu. počasí se uklidňuje a mezi mraky zase vyčumuje slunce. Po deštivém dni se těšíme na slunečnou noc.
Kemp je u moře na kraji Bodø. Před spaním si dopřejem krátký relax.
Kombinace nízko položeného slunce nad mořem a zlověstnými mraky nad pevninou je úchvatná.
Skromný kemp v Bodø.
Ráno v půl osmý v kempu.
Letiště Bodø.
Cpeme se do letadla a už se těšíme na pořádný český jídlo.
Pohled na fjordy.
Pohled na fjordy.
Letiště v Oslo.
A toto je už naše krásná zaprděná česká kotlina. Všude dobře a doma to taky není zas tak špatný.
<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>>
| Úvodní stránka | Přidat komentář