Řecko 25.4. - 8.5.2009  GR

Účastníci:

Arwen Hex Máša Petr

Trasa:

Thessaloniki - Trikala - Neraidohori - Kalampaka - Koromilia - Glykomilia - Kalampaka - Larissa - Litochoro - Thessaloniki

Zobrazeny fotky: 1-50 z celkem 125

<<Začátek  |  <Předchozí  |  Následující>  |  Konec>>

Neděle 26. dubna
Příjezd vlakem do Soluně


Původně mělo jet do Řecka asi šest lidí, ale známe jak to chodívá, nakonec se jelo do hor jen ve čtyřech. Plzeňáci Arwen, Hex a Máša přijeli v pátek večer 24. dubna do Kolína, kde přechrápli a brzo ráno jsme všichni na kolínským nádraží nastoupili do mezinárodního rychlíku Avala, který nově oproti loňsku nejezdí do Bělehradu až z Budapešti, ale už z Prahy. Po celodenní jízdě přes děsně nudnou Panonskou nížinu a přes ještě nudnější severní Srbsko jsme večer přistáli jen s dvacetiminutovým zpožděním v Bělěhradě. Nočním Hellas expresem pak přes jižní Srbsko a Makedonii až do Soluně (Thessaloniki), kam jsme přijeli s asi tříhodinovým zpožděním v neděli po poledni 26. dubna. Počasí bylo typicky neřecké, čili na obloze šedivo a na zemi mokro. Odpoledne vyrážíme vlakem do Trikaly, což je padesátitisícové město na úpatí hor, kde chceme začít letošní courání po Řecku.




Fotka č. 1

foto č. 001 - Hex, Máša a Arwen po příjezdu do Soluně.

Hex, Máša a Arwen po příjezdu do Soluně.



Fotka č. 2

foto č. 002 - Procházka deštivou Soluní, z nádraží k přístavu a zpět.

Procházka deštivou Soluní, z nádraží k přístavu a zpět.



Fotka č. 3

foto č. 003 - To málo historických památek, které  v Soluni zbylo, je obestavěno vysokými budovami, takže najít některou z nich není vůbec snadný.

To málo historických památek, které v Soluni zbylo, je obestavěno vysokými budovami, takže najít některou z nich není vůbec snadný.



Fotka č. 4

foto č. 004 - V ulicích si vesele dozrávaj citrusy přestože je tu horší počasí než v Čechách. Stále prší a teplota jen okolo 13°C.

V ulicích si vesele dozrávaj citrusy přestože je tu horší počasí než v Čechách. Stále prší a teplota jen okolo 13°C.



Fotka č. 5

foto č. 005 - Nic se nezměnilo ani po příjezdu vlakem do Trikaly. Když zjistíme, že v neděli už žádný bus do hor nejede, přemejšlíme, kam se v tom dešti na noc uklidíme. Nakonec zaplouváme do nonstop internetové kavárny, kde se Máša s Arwenkou pokoušej z netu vydolovat nějakou dobrou předpověď počasí.

Nic se nezměnilo ani po příjezdu vlakem do Trikaly. Když zjistíme, že v neděli už žádný bus do hor nejede, přemejšlíme, kam se v tom dešti na noc uklidíme. Nakonec zaplouváme do nonstop internetové kavárny, kde se Máša s Arwenkou pokoušej z netu vydolovat nějakou dobrou předpověď počasí.



Pondělí 27. dubna
Není Neraida jako Neraida


Brzy ráno po páté hodině padáme z netové kavárny na stanoviště autobusů. Chcem se dostat do horské vesnice Neraida ležící u průsmyku v pohoří Pindos. Za deset minut přijíždí autobus a ještě za tmy vyrážíme z Trikaly přes město Pyli směrem k horám. Už téměř neprší ale díky tmě a mrakům stejně nic nevidíme, jen podle skučení motoru autobusu tušíme, že nadmořská výška pozvolna stoupá.




Fotka č. 6

foto č. 006 - Sem nás v pondělí ráno zavez autobus z Trikaly - obec Neraidohori. Do Neraidy jsme chtěli a do hor taky. Jenže tahle obec je od hlavního hřebene Pindosu vzdálená asi 20km.

Sem nás v pondělí ráno zavez autobus z Trikaly - obec Neraidohori. Do Neraidy jsme chtěli a do hor taky. Jenže tahle obec je od hlavního hřebene Pindosu vzdálená asi 20km.



Fotka č. 7

foto č. 007 - Pomalu jsme si uvědomovali svůj omyl s Neraidou a s horama, nicméně šli jsme dál do kopce po silnici. Kolem projelo v průměru jen jedno auto za hodinu, takže jsme se mohli celkem nerušeně kochat krásami zdejší téměř neposkvrněné přírody.

Pomalu jsme si uvědomovali svůj omyl s Neraidou a s horama, nicméně šli jsme dál do kopce po silnici. Kolem projelo v průměru jen jedno auto za hodinu, takže jsme se mohli celkem nerušeně kochat krásami zdejší téměř neposkvrněné přírody.



Fotka č. 8

foto č. 008 - Kolem oběda zastavujem u monastiru Agia Paraskeyi poblíž obce Pyrra /1300m.n.m./. Monastir je ve velmi pěkném stavu, přístupný, s pěknou výzdobou, ale není tu ani živáčka, krom samoobslužného stáda hovězího dobytka a jednoho psa. Kravičky pily vodu ze stejného pítka, kde jsme si brali vodu na vaření, takže špatná asi nebude.

Kolem oběda zastavujem u monastiru Agia Paraskeyi poblíž obce Pyrra /1300m.n.m./. Monastir je ve velmi pěkném stavu, přístupný, s pěknou výzdobou, ale není tu ani živáčka, krom samoobslužného stáda hovězího dobytka a jednoho psa. Kravičky pily vodu ze stejného pítka, kde jsme si brali vodu na vaření, takže špatná asi nebude.



Fotka č. 9

foto č. 009 - Za monastirem je krásná vyhlídka ze srázu nad obcí Pyrra, mraky nachvilku ustupujou, takže je na co se dívat.

Za monastirem je krásná vyhlídka ze srázu nad obcí Pyrra, mraky nachvilku ustupujou, takže je na co se dívat.



Fotka č. 10

foto č. 010 - Krávy i telátka tu jsou nebojácné, foťáky si tu přijdou na své, obzvlášť Mášova zrcadlovka.

Krávy i telátka tu jsou nebojácné, foťáky si tu přijdou na své, obzvlášť Mášova zrcadlovka.



Fotka č. 11

foto č. 011 - Mraky postupně mizej a začínaj se vynořovat první vyšší a zasněžené vrcholky pohoří Pindos.

Mraky postupně mizej a začínaj se vynořovat první vyšší a zasněžené vrcholky pohoří Pindos.



Fotka č. 12

foto č. 012 - Pohled údolím řeky Kamnaitikos k vesnici Drosohori a dál k zasněženému a zataženému Pindosu.

Pohled údolím řeky Kamnaitikos k vesnici Drosohori a dál k zasněženému a zataženému Pindosu.



Fotka č. 13

foto č. 013 - Vesnička Desi. Už z dálky byl vidět na jednom z baráků nápis Taverna, těšili jsme se na Gyros nebo jiné řecké speciality.

Vesnička Desi. Už z dálky byl vidět na jednom z baráků nápis Taverna, těšili jsme se na Gyros nebo jiné řecké speciality.



Fotka č. 14

foto č. 014 - Problém však spočíval v tom, že Desi, ale i ostatní vesnice v těchto končinách byly liduprázdné. Řekům zřejmě ještě nezačla sezóna a jejich letní rezidence byly opuštěné.

Problém však spočíval v tom, že Desi, ale i ostatní vesnice v těchto končinách byly liduprázdné. Řekům zřejmě ještě nezačla sezóna a jejich letní rezidence byly opuštěné.



Fotka č. 15

foto č. 015 - Platan u zdejšího kostela musel pamatovat snad i zašlou Byzantskou slávu.

Platan u zdejšího kostela musel pamatovat snad i zašlou Byzantskou slávu.



Fotka č. 16

foto č. 016 - Nejvyšší hřeben Pindosu je stále nehorázně daleko a co hůř, je furt schován v mracích.

Nejvyšší hřeben Pindosu je stále nehorázně daleko a co hůř, je furt schován v mracích.



Fotka č. 17

foto č. 017 - Přespáváme na plácku nedaleko silnice.

Přespáváme na plácku nedaleko silnice.



Fotka č. 18

foto č. 018 - Máša si dopřává chutnou krmi i v polních podmínkách, ostatní se spokojujou s instantním svinstvem.

Máša si dopřává chutnou krmi i v polních podmínkách, ostatní se spokojujou s instantním svinstvem.



Fotka č. 19

foto č. 019 - Arwen a Hex tiše pozorujou Mášovo kulinářské umění, louka příjemně voněla do zlatova osmahnutou cibulkou.

Arwen a Hex tiše pozorujou Mášovo kulinářské umění, louka příjemně voněla do zlatova osmahnutou cibulkou.



Úterý 28. dubna
Z louže pod okap


V noci začlo zase pršet a přestalo až někdy kolem poledne. Alespoň jsme dorovnali spánkocý deficit z předchozí noci v Trikale. Po obědě nachvilku i vykouklo slunce a trochu usušilo stany, dokonce vypadalo, že konečně bude i hezky, ale chyba lávky…




Fotka č. 20

foto č. 020 - Horská silnice se klikatí stejně jako řeka Acheloos hluboko pod námi. Občas kolem nás projel sněžný pluh a odhazoval čerstvě napadané kameny ze silnice.

Horská silnice se klikatí stejně jako řeka Acheloos hluboko pod námi. Občas kolem nás projel sněžný pluh a odhazoval čerstvě napadané kameny ze silnice.



Fotka č. 21

foto č. 021 - Za zatáčkou nedaleko obce Gardiki se objevil monastir Agios Nikolaos.

Za zatáčkou nedaleko obce Gardiki se objevil monastir Agios Nikolaos.



Fotka č. 22

foto č. 022 - Čerstvě zrekonstruovaný kostelík byl odvážně umístěn pod obrovským skalním převisem v poměrně drobivém masívu, z něhož každou chvíli odpadávaly nějaké kameny.

Čerstvě zrekonstruovaný kostelík byl odvážně umístěn pod obrovským skalním převisem v poměrně drobivém masívu, z něhož každou chvíli odpadávaly nějaké kameny.



Fotka č. 23

foto č. 023 - Skálu zdobila spousta

Skálu zdobila spousta "svatých" obrázků a rytin.



Fotka č. 24

foto č. 024 - Před vchodem byla plechová skříň s otvorem na peníze. Skříň však nebyla zamčená a uvnitř byla nádoba plná mincí, v Čechách jev naprosto nevídaný a hlavně nemožný.

Před vchodem byla plechová skříň s otvorem na peníze. Skříň však nebyla zamčená a uvnitř byla nádoba plná mincí, v Čechách jev naprosto nevídaný a hlavně nemožný.



Fotka č. 25

foto č. 025 - Před obcí Gardiki se oblaha opět zatáhla a spustily se provazy deště. Útočištěm nám byla tato provizorní stříška nějakého místního bači. Popíjíme chlast a zkoušíme stopovat. Jedno auto skutečně zastavuje, naneštěstí pro nás z něho vystupuje místní bača a auto jede dál. Čekání na další vůz si zpestřujeme pozorováním bači, jak v dešti nahání kravky do ohrady.

Před obcí Gardiki se oblaha opět zatáhla a spustily se provazy deště. Útočištěm nám byla tato provizorní stříška nějakého místního bači. Popíjíme chlast a zkoušíme stopovat. Jedno auto skutečně zastavuje, naneštěstí pro nás z něho vystupuje místní bača a auto jede dál. Čekání na další vůz si zpestřujeme pozorováním bači, jak v dešti nahání kravky do ohrady.



Fotka č. 26

foto č. 026 - Jedno auto přece jen zastavilo, malé terénní Suzuki mělo namířeno jen ke křižovatce u obce Polythea. Protože bychom se do auta všichni nevešli, jeli jsme jen my dva Petrové, Hex s Arwenkou čekali na další. U Polythey jsme si ustlali na terase nějakého rozestavěného osamoceného domu, kde jsme sice byli schováni před přímým deštěm, nicméně voda tekoucí ze střechy se vesele rozstřikovala až ke spacákům.

Jedno auto přece jen zastavilo, malé terénní Suzuki mělo namířeno jen ke křižovatce u obce Polythea. Protože bychom se do auta všichni nevešli, jeli jsme jen my dva Petrové, Hex s Arwenkou čekali na další. U Polythey jsme si ustlali na terase nějakého rozestavěného osamoceného domu, kde jsme sice byli schováni před přímým deštěm, nicméně voda tekoucí ze střechy se vesele rozstřikovala až ke spacákům.



Středa 29. dubna
Útěk z hor


Ještě večer, než jsme zalezli do spacáku, přišla SMS od Arwen, že se jim povedlo stopnout auto jedoucí až do Trikaly, kde chytili právě odjíždějící vlak do Kalampaky, kde přespěj v privatu. Ráno kolem nás projela tři auta v krátké době a správným směrem na Kalampaku, takže jsme si ďáli planou naději, že do půlhodiny odsud určitě vypadnem. Opět chyba lávky. Vylézáme ze spacáků, zabalíme a jdem stopovat. Bohužel, všechna auta jedou buď plně obsazená nebo blbým směrem. Po pár hodinách zastavuje nějakej děda, něco nesrozumytelnýho blekotá v řečtině a otvírá kufr u auta. Už mu tam chcem naložit bágly, když tu děda vytahuje z kufru holínky a jde na ryby. Kolem poledne se na nás usmívá štěstí, zastavuje maník s golfem a odváží nás po silnici zpátky směrem na Trikalu, po pár km zastavuje u jiného auta, něco domlouvá s řidičem a naznačuje, že si máme přesednout, že nás odveze až do Trikaly. Auto je značky Nissan Sunny a řidič veselej Albánec, zřejmě bejvalej závodník. Na vlastní kůži se přesvědčujeme, že po řeckých silnicích jezděj nejhorší řidiči z celý Evropy. Tachometr mu sice nefungoval, ale ručička otáčkoměru pohybující se nejčastěji mezi hodnotami 4000 až 5000 jasně naznačovala, že Albánec není žádnej vajíčkář v rádiovce. Všiml si našeho zděšení a neustále nás uklidňoval slovy "Don´t worry.." a taky že prý jezdí po týhle silnici "every day, one year.."




Fotka č. 27

foto č. 027 - Čekání na stop si zkracujeme hraním prší, Máša se jde občas sklouznout na nedalekou skluzavku pro děti.

Čekání na stop si zkracujeme hraním prší, Máša se jde občas sklouznout na nedalekou skluzavku pro děti.



Fotka č. 28

foto č. 028 - Půlhodinka strachu na horských silnicích v tomto Nissanu je téměř za námi. Albánec si během cesty uďál pár pracovních desetiminutových přestávek, tak je využíváme k rozdejchávání. Ve městě Pyli si Máša stíhá dávat i kafe.

Půlhodinka strachu na horských silnicích v tomto Nissanu je téměř za námi. Albánec si během cesty uďál pár pracovních desetiminutových přestávek, tak je využíváme k rozdejchávání. Ve městě Pyli si Máša stíhá dávat i kafe.



Fotka č. 29

foto č. 029 - V Trikale u nádraží se s Albáncem loučíme a v duchu mu děkujem, že někde u silnice nepřibyly další pomníky, kterých je tam už beztak dost. Za hodinu nám jede vlak do Kalampaky.

V Trikale u nádraží se s Albáncem loučíme a v duchu mu děkujem, že někde u silnice nepřibyly další pomníky, kterých je tam už beztak dost. Za hodinu nám jede vlak do Kalampaky.



Fotka č. 30

foto č. 030 - Na nádraží v Kalampace už na nás čekaj Hex a Arwen a jdem se za dvacet éček na osobu ubytovat do privátu.

Na nádraží v Kalampace už na nás čekaj Hex a Arwen a jdem se za dvacet éček na osobu ubytovat do privátu.



Fotka č. 31

foto č. 031 - Vyrážíme na prohlídku Meteory, což je oblast klášterů postavených ve středověku na vysokých skalních věžích.

Vyrážíme na prohlídku Meteory, což je oblast klášterů postavených ve středověku na vysokých skalních věžích.



Fotka č. 32

foto č. 032 - Dřív se lezlo do klášterů krkolomě po lanech a po žebřících, dnes ke všem vedou silnice a do skály vytesané schody.

Dřív se lezlo do klášterů krkolomě po lanech a po žebřících, dnes ke všem vedou silnice a do skály vytesané schody.



Fotka č. 33

foto č. 033 - Klášter Agia Trias.

Klášter Agia Trias.



Fotka č. 34

foto č. 034 - Sousední Agios Stephanos.

Sousední Agios Stephanos.



Fotka č. 35

foto č. 035 - Vrcholky skal převyšují Kalampaku o 400 až 500 metrů.

Vrcholky skal převyšují Kalampaku o 400 až 500 metrů.



Fotka č. 36

foto č. 036 - Město Kalampaka (někde se píše Kalambaka) při zapadajícím slunci. Dnešek je byl jediným a na dlouho posledním dnem, kdy nepršelo.

Město Kalampaka (někde se píše Kalambaka) při zapadajícím slunci. Dnešek je byl jediným a na dlouho posledním dnem, kdy nepršelo.



Čtvrtek 30. dubna
Meteora


Byli jsme ubytováni v Totti rooms v centru Kalampaky. Cena místních hotelů a privátů se pohybuje mezi 40 až 80 Eury, takže cena pro našince 20 Euro za osobu/noc sice ne nízká, ale jinak docela příznivá. Hex s Arwen tu měli za sebou už jednu noc. Ráno jsme na trhu nakoupili nějaké jídlo, hlavně nezbytnou Coca colu a rajčata, nějakej chleba a banány a taky kousek výborný pizzy. Po té jsme se rozloučili s Tottisem a šli hledat cenově přijatelnější autocamp v nedaleké obci Kastraki.




Fotka č. 37

foto č. 037 - Ranní trh. Všude samé stánky se zeleninou a mezi nima jako pěst na oko jeden šikmookej maník prodával asijskou pestrobarevnou elektroniku a textil.

Ranní trh. Všude samé stánky se zeleninou a mezi nima jako pěst na oko jeden šikmookej maník prodával asijskou pestrobarevnou elektroniku a textil.



Fotka č. 38

foto č. 038 - Autokemp Vrachos v obci Kastraki. Za čtyři lidi a dva stany chtěli dohromady 28 Eur za noc, tak jsme se sem nastěhovali. Nová a čistá umývárka a hajzlíky na takové úrovni, o které si mohou turisti v Čechách nechat jen zdát.

Autokemp Vrachos v obci Kastraki. Za čtyři lidi a dva stany chtěli dohromady 28 Eur za noc, tak jsme se sem nastěhovali. Nová a čistá umývárka a hajzlíky na takové úrovni, o které si mohou turisti v Čechách nechat jen zdát.



Fotka č. 39

foto č. 039 - Typickej řeckej dům v obci Kastraki.

Typickej řeckej dům v obci Kastraki.



Fotka č. 40

foto č. 040 - Klášter Varlaam. Ze skály v jeho sousedství je krásný výhled na celou oblast Meteory a téměř všechny jeho kláštery.

Klášter Varlaam. Ze skály v jeho sousedství je krásný výhled na celou oblast Meteory a téměř všechny jeho kláštery.



Fotka č. 41

foto č. 041 - Klášter Varlaam a postupující šedé oblaky.

Klášter Varlaam a postupující šedé oblaky.



Fotka č. 42

foto č. 042 - Nad řeckou vlajkou se opět stahují temná mračna.

Nad řeckou vlajkou se opět stahují temná mračna.



Fotka č. 43

foto č. 043 - Ještě jednou Klášter Varlaam a skály okolo něj.

Ještě jednou Klášter Varlaam a skály okolo něj.



Fotka č. 44

foto č. 044 - Do všech klášterů bylo jednotné vstupné 2 éčka. V některých z nich nebylo k vidění nic zajímavého, avšak v klášteře Metamorphosis stála prohlídka za to. Rozlohou je největší a má nejpestřejší a nejobsáhlejší expozici.

Do všech klášterů bylo jednotné vstupné 2 éčka. V některých z nich nebylo k vidění nic zajímavého, avšak v klášteře Metamorphosis stála prohlídka za to. Rozlohou je největší a má nejpestřejší a nejobsáhlejší expozici.



Fotka č. 45

foto č. 045 - Kláštery byly v 60. a v 70. letech značně zchátralé, v dnešní době vypadaj téměř jako novostavby. Jen staré malby na zdech napovídaj, že tu stojej už od ranného středověku.

Kláštery byly v 60. a v 70. letech značně zchátralé, v dnešní době vypadaj téměř jako novostavby. Jen staré malby na zdech napovídaj, že tu stojej už od ranného středověku.



Fotka č. 46

foto č. 046 - Vnitřek klášteru.

Vnitřek klášteru.



Fotka č. 47

foto č. 047 - Klášter Metamorphosis.

Klášter Metamorphosis.



Fotka č. 48

foto č. 048 - Okolí klášteru.

Okolí klášteru.



Fotka č. 49

foto č. 049 - Opět jev pro středoevropana těžko pochopitelný, mince volně dostupné v dosahu turistů.

Opět jev pro středoevropana těžko pochopitelný, mince volně dostupné v dosahu turistů.



Fotka č. 50

foto č. 050 - Nebyli jsme líní a došli jsme i do té části Meteory, do které nevedou žádné asfatky.

Nebyli jsme líní a došli jsme i do té části Meteory, do které nevedou žádné asfatky.





Zobrazeny fotky: 1-50 z celkem 125

<<Začátek  |  <Předchozí  |  Následující>  |  Konec>>  |  Úvodní stránka   |  Přidat komentář




Komentáře k fotkám:


autor komentáře: Martin R 2009-05-25 09:13:58 - ip 62.209.248.195 -
Čau zkouknul jsem aktuální fotky Kokořínsko IaII a Řecko. To Řecko nemá chybu, připomněl jsem si dovolenou a výlet na Meteory. I když v takovým rozsahu jsem Meteory neviděl. A to pohoří to už vůbec ne....Muselo to bejt nezapomenutelný. Zdarec Martin R










zobrazeno 4742x