<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>>
Sarajevo.
Sarajevo.
Sarajevo.
Sarajevo.
Sarajevo – stari grad.
Cesta vlakem z počátku utíká rychle, protože se nacházíme na jednom z posledních míst Evropy, kde se v kupéčku běžně hulí. Takže pádný důvod si svátečně zapálit. Peťa je na nás nasraná a jde trucovat do jiné části vlaku, kde je čistší vzduch. Jako bonus vnímáme, že vlakem prochází maník s košíkem a nabízí malé lahve s rakijí. Netrvá to dlouho a všechny je nakonec od něj vykoupíme a vykropíme.
S lehce bolavou hlavou vystupujeme večer v Záhřebu. Máme šest hodin na noční procházku městem, než nám pojede lehátkáč až do Čech.
V centru se poněkud děsíme velkých davů lidí. Je tu obrovská velkoplošná obrazovka a probíhá zde několikadenní ceremoniál ohledně přijetí Chorvatska do Evropské unie. Máme trochu davovou fobii, tak jsme lehce nervózní. Když kolem nás projdou těžkooděnci a vzápětí se před námi vytelí televizní štáb se zmalovanou moderátorkou a blikající kamerou, berem nohy na ramena někam do ústraní. Samotné historické centrum je naopak liduprázdné a uzavřené policejními zátarasy, takže je tu klid a noční prohlídku si náležitě vychutnáváme.
Záhřeb nás velice mile překvapil, je tu mnoho krásných historických budov a kouzelných míst.
A před odjezdem ještě zajdeme do nějaké dobré restaurace, kde si opět pochutnáme na mořských chapadlech.
Ve tři ráno přijíždí vlak, který by měl táhnout náš přímý vagón do Prahy. Vagón ale v soupravě není, takže jsme zděšeni. Nikdo nic neví, jen průvodčí z vagónu jedoucího do Moskvy nám sděluje informaci, že se českej vagón někde podělal. Ruska má ale naštěstí tři poslední volná místa, tak se nás ujímá alespoň na cestu do Budapešti. Naivně si myslíme, že se vyspíme po přistavení náhradního vagónu až cestou z Budapešti, ale chyba lávky. České dráhy na na své cestující zvysoka kašlou a nenamáhaj se poskytnout prostřednictvím vlakových čet jakékoliv informace. Do Čech přijíždíme vsedě, parádně nasraný a vospalý. Nehezká tečka za jinak krásnou balkánskou dovolenou v horách a u moře. Příště tak někam pojedeme vlakem...
<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>>
| Úvodní stránka | Přidat komentář