Poloniny 7.5. - 15.5.2011 
Účastníci:
Trasa:
Medzilaborce - Przełęcz Łupkowska - Balnica - Żubracze - Majdan - Cisna - Jasło - Okraglik - Pľaša - Kremenec - Wielka Rawka - Brzegi Górne - Przełęcz M. Orłowica - Kalnica - Przysłup, Balnica - Osadné - HostoviceZobrazeny fotky: 1-50 z celkem 102
<<Začátek | <Předchozí | Následující> | Konec>>Sobota 7. května
Vezeme se, už poněkud klasicky Excelsiorem, tentokrát až do Košic. Máme před sebou týden dovolené, kdy máme v plánu projít Bukovské vrchy z Medzilaborců až k nejvýchodnějšímu cípu Slovenska, ke Kremenci. Závěrem týdne chceme ještě zmáknout Vihorlat, nicméně jak už to tak bývá, změna plánu v průběhu cesty není u nás nic neobvyklého. V Košicích na nádraží se potuluje spousta přiopilých hokejových fanoušků, kteří včera večer netrefili domů. S ohledem na výsledek včerejšího utkání "ČR - Slovensko" raději nemluvíme a vůbec se pokoušíme nevypadat, jako kdybychom právě přijeli z Čech, aby na nás nepřiletěla nějaká ta flaška. Před odjezdem našeho motoráku do Medzilaborců ještě poobědváme v nádražní jídelně.
Fotka č. 1
Se stylovou snídaní pozorujeme z rychlíku zasněžené vrcholky Tater.
Fotka č. 2
Rušný život v Medzilaborcích. Přestože je téměř nad celým Slovenskem modrá obloha, východně od Košic je zataženo a v Medzilaborcích dokonce vytrvale prší.
Neděle 8. května
Vytrvalý déšť nám nahlodává morálku, takže se jdem uklidit do hospody. Doufáme, že to za hodinu či dvě liják přejde. V hospodě už sedí pár místních a když slyší naši češtinu, kupodivu nedostáváme do držky. Ba naopak, dávají se s námi vesele do řeči. Nejukecanější je Ľudovít, který neváhá svá slova prokládat pivem a panáky a my samozřejmě nezůstáváme pozadu. Čas letí, čárky na účtu přibývají a venku stále leje. Blíží se večer a máme toho plný brejle. Ľudovít, byť si už pěkně šlape na jazyk, nám nabízí azyl před deštěm. Prý můžeme přespat u něj doma v nedaleké bytovce. Zaplatíme tedy a vrávoravě kráčíme z hospody. Ľudovít se u dveří kácí k zemi a už není schopen sám vstát. Zvedáme jej ze země a vedeme v dešti domů. Správný vchod v bytovce trefuje Ľudovít s ohledem na svůj stav kupodivu napoprvé. Ještě jednou sebou švihne na schodišti, než ho zcela dotlačíme k jeho bytu. Steleme si spacáky v jednom z pokojů a po pár panácích slivovice jdeme konečně spát. V pět ráno nás Ľudovít budí, že prý musí do práce. Po včerejšku je celkem svěží, připravuje rychlou snídani a mezitím zapíjí prášky na tlak červeným vínem. Venku právě přestává pršet a z pod mraků vykukuje vycházející slunce. Dáváme si všichni ještě panáka slivovice na rozloučenou a pak už jen po kolejích pozvolna opouštíme Medzilaborce.
Fotka č. 3
Zatím ne zcela jistým krokem jdeme po pražcích zrušené trati z Medzilaborců k polským hranicím.
Fotka č. 4
Po včerejšku vytrávilo, takže u trati děláme oheň a opékáme si k snídani špekáčky a slaninu.
Fotka č. 5
Nekonečné pohledy do zdejší jarní přírody.
Fotka č. 6
V poledne už se ani neobtěžujeme slézat z tratě, vaříme oběd přímo na kolejích.
Fotka č. 7
Konečně přicházíme k Lupkowskému tunelu, na jehož opačném konci je polská země.
Fotka č. 8
Turistická stezka nad tunelem je ale zarostlá křovím, proto volíme cestu tmou. I když poslední vlak tu podle rezavých kolejnic jel už hodně dávno, jsme raději ve střehu.
Fotka č. 9
Na polské straně tunelu doplňujeme vodu tekoucí ze zdi.
Fotka č. 10
Nad tunelem nacházíme hraniční stezku a už upalujeme k jihovýchodu. Rozplýváme se nad jarním kontrastem jedlobukových lesů.
Fotka č. 11
Je pozdě odpoledne a v sedle pod Szczalbem zatáboříme, abychom dohnali spánkový deficit po včerejší ukrutné alkoholo-ibalginové noci.
Pondělí 9. května
Je to úplně poprvé, co stavíme stan přímo na čáře. Ač v jednom stanu, spíme s Vaškem každý v jiný zemi. Jen Ilča se v noci převaluje z Polska na Slovensko a naopak.
Fotka č. 12
Ne nadarmo se tomuto území říká Bukovské vrchy.
Fotka č. 13
Ilča nabírá vodu z potoka, odkud na ní kouká rezavá nábojnice dělostřeleckého granátu. Takových pokladů z válek tu bylo k vidění spousta.
Fotka č. 14
Pozvolna nastoupáváme do vyšších poloh a na bukovém porostu je to znát. Stromy jsou ve výšce okolo 900 metrů ještě bez listí.
Fotka č. 15
Ilča si dopřává tatranku na hraničním kameni, o který je opřeno rezavé torzo polní lopatky.
Fotka č. 16
Jedlobukové lesy na polské straně.
Fotka č. 17
A opět opékáme…
Fotka č. 18
…a opět vaříme.
Fotka č. 19
Polský památník padlým vojákům v první světové válce.
Fotka č. 20
Slovenská červená značka a polská modrá nejsou zcela kompatibilní.
Fotka č. 21
Hraniční stezka.
Fotka č. 22
Za soumraku nacházíme luxusní plácek pod vrchem Rydosova (877m). Samozřejmostí byl i nedaleký pramen vody.
Fotka č. 23
Stále máme co vařit a opékat.
Fotka č. 24
Jedno noční foto s plameny táboráku.
Fotka č. 25
Ráno přicházíme do Balnice na zastávku úzkokolejky.
Fotka č. 26
Biezczadska kolejka lesna vede krásnou krajinou z Balnice na slovensko-polské hranici, přes Majdan, až do Przysłupu.
Fotka č. 27
Bohužel pro nás je tu v květnu provoz pouze o víkendech. Nakonec to neřešíme, jdeme pěšky po kolejích a necháváme se unášet krajinou provoněnou jarním kvítím, bublajícími potoky a volně se pasoucími koňmi.
Fotka č. 28
Trať se roztomile klikatí podél říčky.
Fotka č. 29
Zrovna když si děláme oběd a Ilča se v rouše Evině koupe v řece, projíždí kolem nás vlak.
Fotka č. 30
Vašek, ostatně jako vždy, to s koupáním nepřehání.
Fotka č. 31
Prohlížíme si nádraží v Majdanu.
Fotka č. 32
Slunce se posunulo k západnímu obzoru, my jsme se posunuli ke stánku s občerstvením, odkud máme výhled na majdanské dění.
Úterý 10. května
Stmívá se a my vyrážíme od majdanského pivního stánku po lesní cestě nad město Cisna. Za tmy stavíme stan na travnatém placu přímo u cesty, všude okolo je prudký svah.
Fotka č. 33
Ochutnáváme pivo značky Żubr.
Fotka č. 34
Vstáváme za rozbřesku. Je ještě kosa, ale obloha slibuje další krásný den.
Fotka č. 35
Nastoupáváme na hřeben mezi Cisnou a SK/PL hranicí.
Fotka č. 36
Małe Jasło (1102m).
Fotka č. 37
Na tomto hřebeni již byly k vidění náhorní louky, tolik charakteristické pro oblast zvanou Poloniny. Louky byly ohraničené přízemním bukovým porostem, kterým jsme se nezdráhali dát pracovní název "kosobuky".
Fotka č. 38
Pohled z Małeho Jasła do polského vnitrozemí.
Fotka č. 39
Naše mapa končí severně od Kremence. Holý hřeben, který vidíme v dáli, patří Wetlińské polonině. Pohledy k severovýchodu se nám líbí natolik, že na zbytek týdne měníme plán.
Fotka č. 40
Jasło (1153m).
Fotka č. 41
Jasło (1153m).
Fotka č. 42
Pohled z Jasła.
Fotka č. 43
Połonina Wetlińska.
Fotka č. 44
Přicházíme na Pľašu a opět pokračujeme k východu podél hraničních kamenů.
Fotka č. 45
Slovenská obec Runina obklopena Bukovskými vrchy.
Fotka č. 46
Další noc táboříme v sedle pod Pľašou (1162m).
Středa 11. května
S vodou v těchto končinách problém nemáme, pramenů je dost a leckdy vyvěrají i v bezprostřední blízkosti pod hřebenem. Co stojí za zmínku jsou hraniční kameny, které jsou z každé strany označeny písmenem. Z polské strany bývá péčko a ze slovenské esko. Přesto jsme v jednom krátkém úseku narazili na opačně značené kameny, což nás zmátlo natolik, že jsme nevěděli, v které zemi se vlastně nacházíme.
Fotka č. 47
Opékáme poslední zbytky uzenin.
Fotka č. 48
Pohled z Jarabé skaly (Riaba Skała) na slovenskou stranu.
Fotka č. 49
Okolo poledne přicházíme k útulně v sedle pod Čierťažou (Przełęcz pod Czerteżem).
Fotka č. 50
Je zde vydatný pramen vody, který využíváme k vaření oběda.
Zobrazeny fotky: 1-50 z celkem 102
<<Začátek | <Předchozí | Následující> | Konec>> | Úvodní stránka | Přidat komentář