Zakarpatská Ukrajina 6.9. - 13.9.2008  UA

Účastníci:

Arwen Hex Jirka Petr

Trasa:

Rachov - Luhy - Pop Ivan Černohorský - Hoverla - Kvasy - Rachov - Chust - Čop - Užhorod

Zobrazeny fotky: 101-141 z celkem 141

<<Začátek  |  <Předchozí  |  Následující>  |  Konec>> 

Fotka č. 101

foto č. 101 - Pohled na Svydoveckou poloninu.

Pohled na Svydoveckou poloninu.



Fotka č. 102

foto č. 102 - Jedna z pasteveckých boud v údolí.

Jedna z pasteveckých boud v údolí.



Fotka č. 103

foto č. 103 - Louky nesly stopy po klasickém sekání kosou.

Louky nesly stopy po klasickém sekání kosou.



Fotka č. 104

foto č. 104 - První dřevěné domky v obci Kvasy.

První dřevěné domky v obci Kvasy.



Fotka č. 105

foto č. 105 - Asi se tu zastavil čas.

Asi se tu zastavil čas.



Fotka č. 106

foto č. 106 - Že je rok 2008 napovídá snad jen satelitní parabola na domku.

Že je rok 2008 napovídá snad jen satelitní parabola na domku.



Fotka č. 107

foto č. 107 - Mezi dřevěnými domky a pasoucími se zvířaty byly i betonové zříceniny. Kvasy asi kdysi měly ambice stát se velkým turistickým letoviskem.

Mezi dřevěnými domky a pasoucími se zvířaty byly i betonové zříceniny. Kvasy asi kdysi měly ambice stát se velkým turistickým letoviskem.



Fotka č. 108

foto č. 108 - Dvacet let stará zřícenina hotelu. Byl rozkraden těsně před dokončením.

Dvacet let stará zřícenina hotelu. Byl rozkraden těsně před dokončením.



Fotka č. 109

foto č. 109 - Pohled na Kvasy od tratě vedoucí z Rachova do Ivano-Frankivsku.

Pohled na Kvasy od tratě vedoucí z Rachova do Ivano-Frankivsku.



Fotka č. 110

foto č. 110 - Zil, tento ještě s nápisem CCCP na dveřích, je zde stále dosti využívaným vozem.

Zil, tento ještě s nápisem CCCP na dveřích, je zde stále dosti využívaným vozem.



Fotka č. 111

foto č. 111 - Kvasy.

Kvasy.



Fotka č. 112

foto č. 112 - Pod slunečníky s nápisem Oboloň si dáváme Černihivske pivo .

Pod slunečníky s nápisem Oboloň si dáváme Černihivske pivo .



Fotka č. 113

foto č. 113 - Ubytování v jednom z rodinných domků, za 150 Kč i s večeří a snídaní.

Ubytování v jednom z rodinných domků, za 150 Kč i s večeří a snídaní.



Fotka č. 114

foto č. 114 - Stylově vybavený domek paní domácí.

Stylově vybavený domek paní domácí.



7. den
Maršrutkou do Rachova a autobusem do Chustu.


Po snídani jsme se rozloučili s paní domácí a šli se ještě občerstvit do hospůdky. Porozprávěli jsme s Jurou, což byl švagr naší paní domácí. Jura znal ve Kvasech snad každého člověka, poskytl nám spoustu informací o tom, jak to na Ukrajině chodí. Doprovodil nás na autobusovou zastávku, kde jsme během půlhodinky nastoupili do maršrůtky a nechali jsme se odvézt do 20km vzdáleného Rachova. V Rachově jsme poobědvali, prošli se po městě, prohlédli si zdevastované nádraží a autobusem jsme pokračovali do 100km vzdáleného Chustu, odkud jsme plánovali jízdu vlakem do Čopu a na Slovensko. Chust je asi třicetitisícové město, nádraží je tu o poznání v lepším stavu, než v Rachově, přesto je vidět, že na rekonstrukci tu chyběj peníze. Chvilku jsme pátrali, kdy jede vlak do Čopu, ujalo se nás děvče jménem Jana, které zde pracovalo. Náš vlak prý pojede až ve čtyři ráno. Ještě jsme si s Janou sesynchronizovali čas, poněvadž jsme dosud netušili, jaký čas tu vůbec používaj. Doprava na Ukrajině se řídí dle Kyjevského, který je posunut o hodinu dopředu od našeho, přesto jsme se setkávali i s časem, který odpovídal našemu zimnímu, čili o hodinu zpět, to proto aby to nebylo tak jednoduché. Jana nám domluvila, že můžem přespat v noci v čekárně, která bývá po jedenácté večer zamčená. Odpoledne jsme ještě prošli místní autobusové nádraží, na jedné straně byly nějaké obchody, na druhé byla velká nádražní budova i s malou restaurací, kde jsme si dali boršč a nějaké maso. K večeru jsme hledali nějakou hospůdku a zastavili jsme se až u nápisu restaurant Fokus s lákadlem na Staropramen. Dopřáli jsme si pivo, džus i vodku, pak se spustila hudba a o chvilku déle se na parketu vlnila děvčata v rytmu ukrajinské popmusic. Pokoukání bylo pěkné, Jirka, který seděl zády k nim si málem ukroutil krk. Následovaly další piva a další vodky, nálada se stupňuvala, hlavně u Jirky, který neodolal a šel křepčit s Janou mezi ostatní děvčata na parket. Problém nastal, když chtěl Hex s Arwenkou jít na nádraží, jak jsme se původně s Janou domluvili, zatímco Jirka se ve vodkovém opojení náramně bavil, čehož jsme se po zkušenostech z Luhů oprávněně báli. Nakonec se Jirku povedlo dostat na čerstvý vzduch a šli k nádraží. Jana nám slíbila, že nás včas vzbudí. V čekárně jsme načali vodku z baťohu určenou na export domů, aby Jirkovi nebylo tak smutno, když jsme ho odlákali z parketu. Byl zde i nějaký chlápek bez nohy a zřejmě i bez domova, který se tu schovával před zimou. Družný Jirka mu nabíd cigáro a vodku, půjčil mu svou mikinu a prohodil s ním pár slov, prý přišel o nohu v Afgánistánu. V noci přišla i Jana, zkontrolovala, jestli nezlobíme. Přestože jsme neustále usrkávali vodku z flašky, kupodivu jsme nezlobili, ani Jirka. Jana se s námi dala do řeči, bavili jsme se snad úpně o všem, o poměrech na Ukrajině i v Čechách. Čas tak aspoň rychle utek. Asi dvacet minut před příjezdem jsme koupili jízdenky (22Kč/osobu do 100km vzdáleného Čopu).




Fotka č. 115

foto č. 115 - Jirka a Arwen u snídaně.

Jirka a Arwen u snídaně.



Fotka č. 116

foto č. 116 - Malé muzeum se starožitnostmi vedle hospůdky.

Malé muzeum se starožitnostmi vedle hospůdky.



Fotka č. 117

foto č. 117 - Našim neoficiálním průvodcem po Kvasech se stal Jura, švagr naší paní domácí. Vyprávěl o zdejším životě a o Ukrajině vůbec.

Našim neoficiálním průvodcem po Kvasech se stal Jura, švagr naší paní domácí. Vyprávěl o zdejším životě a o Ukrajině vůbec.



Fotka č. 118

foto č. 118 - Autobus v Rachově. Karosy patřily k těm luxusnějším.

Autobus v Rachově. Karosy patřily k těm luxusnějším.



Fotka č. 119

foto č. 119 - Jirka si od bábušky kupuje sýr.

Jirka si od bábušky kupuje sýr.



Fotka č. 120

foto č. 120 - Rachovské autobusové nádraží, žigulík má problémy projet bahnivým jezerem.

Rachovské autobusové nádraží, žigulík má problémy projet bahnivým jezerem.



Fotka č. 121

foto č. 121 - Zdevastovaná budova vlakového nádraží

Zdevastovaná budova vlakového nádraží



Fotka č. 122

foto č. 122 - Vevnitř to vypalalo jako když tu explodovala bomba.

Vevnitř to vypalalo jako když tu explodovala bomba.



Fotka č. 123

foto č. 123 - Bezdomovec s placatkou v ruce sprdne každého, kdo ho vyruší ze spánku.

Bezdomovec s placatkou v ruce sprdne každého, kdo ho vyruší ze spánku.



Fotka č. 124

foto č. 124 - Vlakem se odsud domů nedostanem, protože trať vede místy přes rumunské území a vlaky tam prostě přestaly jezdit.

Vlakem se odsud domů nedostanem, protože trať vede místy přes rumunské území a vlaky tam prostě přestaly jezdit.



Fotka č. 125

foto č. 125 - Koleje zvlněné jak po nějakém zemětřesení.

Koleje zvlněné jak po nějakém zemětřesení.



Fotka č. 126

foto č. 126 - I když to tak nevypadá, nádraží je plně funkční, jezdí se odtud směrem na Ivano-Frankivsk.

I když to tak nevypadá, nádraží je plně funkční, jezdí se odtud směrem na Ivano-Frankivsk.



Fotka č. 127

foto č. 127 - Kávička a pivo v místním baru.

Kávička a pivo v místním baru.



Fotka č. 128

foto č. 128 - Autobus, se kterým pojedeme do 100km vzdáleného Chustu.

Autobus, se kterým pojedeme do 100km vzdáleného Chustu.



Fotka č. 129

foto č. 129 - Silnice z Rachova do Chustu vedla podél řeky Tisy.

Silnice z Rachova do Chustu vedla podél řeky Tisy.



Fotka č. 130

foto č. 130 - Budova autobusového nádraží v Chustu, jsou tu nějaké obchody a malá restaurace.

Budova autobusového nádraží v Chustu, jsou tu nějaké obchody a malá restaurace.



Fotka č. 131

foto č. 131 - Pohled na autobusové nádraží.

Pohled na autobusové nádraží.



Fotka č. 132

foto č. 132 - Boršč byl jako vždy výborný.

Boršč byl jako vždy výborný.



Fotka č. 133

foto č. 133 - Vlaková souprava před Chustským nádražím vypadá relativně moderně.

Vlaková souprava před Chustským nádražím vypadá relativně moderně.



Fotka č. 134

foto č. 134 - Auta versus potahy s koňma, celkem běžný obrázek.

Auta versus potahy s koňma, celkem běžný obrázek.



Fotka č. 135

foto č. 135 - Jana a Jirka.

Jana a Jirka.



Fotka č. 136

foto č. 136 - Interiér vlaku byl celý dřevěný včetně nepříliš pohodlných dřevěných lavic. Jako pěst na oko působila bílá plastová okna.

Interiér vlaku byl celý dřevěný včetně nepříliš pohodlných dřevěných lavic. Jako pěst na oko působila bílá plastová okna.



8. den
Vlakem do Čopu a pak domů.


Jak vlak z venku vypadal relativně moderně, vnitřek se velice podobal českým motorákům z padesátých let. Dřevěná lavice byla pohodlná až poté, co byla narychlo vypolstrována karimatkou. Celou cestu jsme jeli krokem, odhadem nějakých 40 až 50km/h, za svítání jsme dojeli do Čopu. Zde jsme zjistili, že vlak přes hraniční přechod do Čierné nad Tisou jede až pozdě večer, čekat se samozřejmě nikomu nechtělo. Posilnili jsme se tedy v nádražní cukrárně a vyrazili jsme pěšky směr západ. Ještě jsme stihli nakoupit nějaké zboží v podobě cigaret a vodky, abychom přes hranice nešli s prázdnou. asi po 5km, těsně před slovenskou hranicí, nás zastavili dva ukrajinští celníci, jakože tudy ne, že musíme tam a ukázal na jih. Tak jsme šli po silnici s velkým ukazatelem na Budapešť a už jsme tušili, že se z Čopu na Slovensko pěšky nedostanem. Měli jsme dvě možnosti, buď přejít hranice do Maďarska a tím pádem i do EU, a pak kdekoliv přelézt Tisu a na slovenské území. Byl tu však strach z jazykové bariéry v podobě příšerné maďarské řeči, proto jsme raději zvolili cestu maršrutkou do 30km vzdáleného Užgorodu. Maršrutka naštestí přijela zanedlouho, naneštěstí byla narvaná k prasknutí. Bylo v ní 18 míst k sezení, přesto v ní šlo napočítat ke třiceti cestujícím plus všelijaká zavazadla a naše bágly. V Užhorodu na autobusovém nádraží jsme si vytipovali spoj do Michalovců, který měl jet asi za dvě hodiny. V nádražní restauraci jsme poobědvali nějaké párky a netrpělivě čekali na autobus, který přijel tak nějak na čas. Autobus byl slovenskej a nevrlej autobusák chtěl po nás ještě slovenský koruny za baťohy, což byl problém, musel vše pracně a několikrát přepočítávat na eura. Autobus měl jet asi hodinu, bylo však nutné ještě připočítat hodinu a půl zdržení na hranicích. Tentokrát obstrukce ďáli slovenští celníci, museli jsme si vystoupit, vyndat z busu bágly a nechat si je prohledat celnicema. Ženský z celnice naštestí měly rozum a nic nedramatizovaly, dokonce mi odpustili jednu flašku vodky v baťohu navíc, kterou jsem měl trochu nad limit. Mezitím nějakej psovod s vlčákem prohledával útroby autobusu a protože nic nenašel a mohli jsme jet v klidu dál. V Michalovcích jsme měli asi hoďku času na vlak do Košic, kde jsme někteří využili po týdnu asi první, relativně čisté a kulturní hajzlíky. V Košicích jsme ještě lehce pojedli a popili a Excelsiorem vyrazili směr západ okolo večerních Tater a domů do Chocně, Kolína a Plzně.




Fotka č. 137

foto č. 137 - Cesta vlakem trvala asi dvě až tři hodiny, pojem o skutečném čase mi furt chyběl.

Cesta vlakem trvala asi dvě až tři hodiny, pojem o skutečném čase mi furt chyběl.



Fotka č. 138

foto č. 138 - Nádraží v Čope bylo pravým opakem toho Rachovského. Stará, ale zachovalá budova, všude čisto. Vevnitř byla malá cukrárna.

Nádraží v Čope bylo pravým opakem toho Rachovského. Stará, ale zachovalá budova, všude čisto. Vevnitř byla malá cukrárna.



Fotka č. 139

foto č. 139 - Hurá na Budapešť.

Hurá na Budapešť.



Fotka č. 140

foto č. 140 - Pravoslavný kostel v Užhorodě.

Pravoslavný kostel v Užhorodě.



Fotka č. 141

foto č. 141 - A toto je už východní Slovensko. Odkazy:Z historie Zakarpatské UkrajinyDuší KarpatUkrajinštinaUkrajina 2007




Zobrazeny fotky: 101-141 z celkem 141

<<Začátek  |  <Předchozí  |  Následující>  |  Konec>>  |  Úvodní stránka   |  Přidat komentář













zobrazeno 2435x