Sázava 14.9. - 16.9.2012

Plac na stany u Sázavy v Soběšíně. Každou chvíli přijede auto s loděma.

Kanoe dorazily, s nimi i zbytek osazenstva.

Zvládáme postavit stany a při tom vychlastat zásoby koly a rumu.

Dokonce i na zpěv u ohně si uděláme čas.

Kytárky, špekáčky, pívečko..

Nikdo nezůstává v chlastání pozadu.

Naopak. Šafi a Mája jdou všem vzorným příkladem. Kazí jim to jen zemská gravitace.

Ranní čištění zubů a protahování plic.

Lodě vzorně naskládané na sobě. Aspoň v něčem byl pořádek.

Plechovky s pivem naloženy.

Před startem ještě rychlej a dlouhej kouř.

Ondra a Štěpán.

Wonder a Verča.

Mája a Šafi.

Mirek a Eva. Mirek by do Ratají trefil klidně i poslepu.

Ahooooj vochlastové.

Budeme soulodit?

Jasně že budeme!

Je potřeba dělat časté přestávky a dávat si jen malýho loka. Nárazové chlastání většího množství alkoholu prý není zdravé.

Něco tu hulit musí, když už parní vlaky vyšly z módy.

Na nějaký vystupování na břeh není čas.

Pod mostem v Českým Šternberku.

Dáme si tu oběd a hned jedeme dál.

Sjíždění šlajsny na jezu v Českém Šternberku. Jako první Míra s Evičkou.

Následuje huličské duo Míša a ???.

Bratrstvo Ondra a Štěpán.

Wonder a lehce nahozená Verča.

Ke sjezdu se chystají Šaf a Mája.

A nakonec posázavská ponorka.

Míra si táhne Evičku až ke břehu.

Ó jak galantní!

Jeden jediný velký obrázek vydá za tisíce nápisů. Okamžitě kotvíme a jdeme na jedno.

V hospodě se vařila jídla z hub. Jsme ale už po obědě, tak dáváme jen dršťkovku z kotrče.

„Hele támhle pluje loď.“
„A naše!“
To je tak, když si Mája s Šafem blbě uvážou kánoj. Naštěstí se okolo motali duchapřítomní lidé a loď chytili dřív, než stihla odplout na výlet do Baltskýho moře.

Najedený a napitý Šaf kandiduje na post prvního dnešního odpadlíka.

Nikam se nám nechce spěchat. Je tu krásně, tak ještě čajujeme a kávičkujeme.

Wonder s vlkovkou.

Ideální příležitost si v klidu ubalit kuřivo na cestu.

Plovoucí výčep na Sázavě. Jak geniální!

Je tu dost silný proud, tak nesmíme zaváhat a raději zavčasu preventivně kotvíme. Wonder s Verčou krapet přejeli, tak teď pádlujou jak hovada proti proudu.

Přivážeme lodě, tentokrát pořádně a jdeme na průzkum výčepu.

Začínáme samozřejmě pivem.

Těch pět metrů proti proudu dalo fakt zabrat. Rychle pivo za odměnu!

All inclusive. Máme to i s donáškou do lodi.

Míšovi padaj víčka únavou. Móc vypito a ještě víc vyhuleno.

Další kandidát na odpadlíka. Důležitý je, že nezapomněl vyhodit kotvu.

Pořád nás někdo zdržuje nabízením piva a my pak nemáme čas ani soulodit.

Změna zasedacího pořádku. Míra a Evička se museli podělit o huličské duo.

Ještě do vody nepadej, Míšo! Zachvilku jsme v kempu.

Asi km před kempem v Ratajích provádíme výsadek kvůli dřevu na oheň. Míša nám zatím pohlídá lodě, aniž by o tom vůbec věděl.

Pár třísek na podpal.

Kemp v Ratajích.

Chopíme se kytar a zbylých zásob pitiva.

Přidávaj se i kolemjdoucí, co hrajou songy srdcervoucí. Děvčata si při poslechu budou rvát rodidla!

Závěr dnešního dne nemá chybu.

To je poprvý, co si moje rok stará kytara pořádně zahrála.

Šafi s Májou už zase tropěj hlouposti a ráno je po tom všem bude pěkně bolet hlava!

Ráno jako zmalované.

Nikdo nemá sílu na víc, než se jen tak plácat pokud možno vleže okolo stanu.

Z huličského stanu už od samého rána stoupá k nebi kouř.

Vodjééééézd!