
Nastal klasický šedivý listopadový víkend. Už během pátečního odpoledne Mára s Daliborem osídlili vytipované místo pod skalním převisem. Přidávám se k nim po čichu až večer za tmy. Postupně ten samý nápad měla ještě další parta z Kutné Hory a aby nás nebylo málo, dorazili i Pečbuřti z AČP. Kolem ohně kolovaly láhve a placatky, voněly uzeniny a dobrá nálada vydržela dlouho do noci.

Ranní pohled z naší myší díry do sychravého lesa.

Jdeme Dolským údolím k Dřevčicím.

Dolské údolí.

Dolské údolí.

Dobrého pomálu. V dřevčické hospodě se k nám přidává David.

A stejně jako včera, opět se v hospodě potkáváme se včerejší partou. Za zvuků jejich kytar diskutujeme o životě až do setmění.

Davidův bejvák.

My ostatní jsme si ustlali pod listopadovou oblohou.

Jdeme přes Roverky k Blíževedlům.

Kličkujeme mezi pískovci a občas posedíme na pěkných místech.

Roverky.

Roverky.

Roverky.

Roverky.

Stranné.

Blíževedly.

Tak trochu Saigon.