<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>
>Velký Osek hlavní nádraží. Nakládáme bráchy Martina a Davida a jedeme na čundr mezi třetihorní kopce.
Krátké přibrždění v Libici, kde naskakuje Tomáš.
Litoměřice.
Máme hlad, tak hledáme nějakou fajn výkrmnu.
Ve městě byla jen pizza, tak se pod rozhlednou Mostkou dorážíme pivem a topinkou.
Naším skromným cílem pro dnešek je skalní útvar Kočka asi kilometr od rozhledny. Jdeme jak jinak než s dobrou náladou a lehkým blouděním mezi zahrádkami při měsičním světle.
Jsme u Kočky.
Noční Litoměřice.
Martin po ránu zbrkle neopouští svůj spacák.
Dáda a Tomáš.
Ranní průlet balónu nad spacáky už berem skoro jako pravidlo.
Ještě teď cítím vůni onoho letního svěžího rána a lehce osmahlé cibule.
Davidův pikošpíz ze slaniny.
David, Dáda, Tomáš, Michal a Martin pod Kočkou.
Já ho zabavím a ty mu tam dej nenápadně šutr.
Přes louky a přes klasy přímo do Skalice.
Kašleme na značené cesty.
Skalice a povinné pivo.
Po pivu zmrzlina a navrch třešně, ať se poserem.
Vyhlídka Hradiště u obce Hlinná. Pohled na západ k Milešovce.
Vidíme odtud celé České Středohoří.
Skupinovka: Dáda, Tomáš, Martin, Petr, Michal a David.
Do krajiny vydržíme čumět poměrně dlouho.
Pohled k jihozápadu až k Hazmburku.
Litoměřice.
Vesnička Hlinná.
Hazmburk a Žernosecké jezero.
Přehlídka sopečných kuželů směrem na sever.
Tomášův a Daliborův rituál s klobásou z leča.
Slézáme z vyhlídky a cestou necestou kráčímek rozhledně na Varhošti.
Trochu si užijeme prodírání se trním, trest za ignorování turistických cest.
Co to ten hodný chlapec provádí?
Hovno hodný chlapec. Je to rebel!
Nakažlivá lumpárna.
Jdeme dál.
Rozhledna na Varhošti.
A opět čumíme do krajiny.
A lapeme po dechu, protože na šplhání po schodech už nemáme tu správnou kondičku.
Sebuzín a Dolní Zálezly.
Čilý železniční provoz na obou stranách Labe.
Rozhledna na Varhošti.
Sušíme a větráme ponožky a vložky do bot.
Přicházíme do Tašova. A hádejte kam?
Jak průhledné, přízemní a pokleslé.
Pivo, karban a řízek k večeři.
Při zapadajícím slunci jdem do lesa směrem k obci Němčí najít nějaký plac na přespání. Kopřivy však nemají pro naše počínání nejmenší pochopení.
Docházíme až k louce u Trpasličích kamenů.
Slunce před svým západem ještě zamachruje a předvede hru barev.
Stavíme přístřešky pod nejvyšším modřínem široko daleko. Je na něm znát pár slušných jizev od blesků.
Romantické výhledy mají vždy přednost před bezpečím.
<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>
> | Úvodní stránka | Přidat komentář