Polomené hory 18.4. - 21.4.2014

Páteční večer v hospodě v Loučné Hoře s T.O. Toulavá bota.

Wiky a Pilátka.

Kytary, pivo a zpěv.

Dopolední přesun k Hradčanským stěnám. Pilátka projíždí Šafovi zatuhlá záda.

Kde drobné ruce masérky nestačí, přichází na řadu Houba s Evičkou.

Pokud nepomůžou se zablokovanými zády ani oni, Wiky je vždy po ruce.

Vesnička Hradčany.

Vzhůru do skal.

Šaf, Evička, Tonda, Wiky, Vorel, Kamil, Hanka a Houba.

Na noc si trochu zaplachtujeme les.

Pohoda, klídek, cigárko.

Kamilův podvečerní výpadek.

Horký čaj a veselá hruška..

Ráno pro změnu zatuhly záda Houbovi.

Slalom mezi smrčky.

Čekání na Vorla, kterej si kopec musel seběhnout dvakrát kvůli zapomenutýmu mobilu.

Dnes se Šaf bloknul zcela. Evička mu navrací energii krmením čokoládou.

Houba a Tonda jak dva papoušci na bydýlku.

To si takhle pochodujeme opuštěným tichým lesem, když tu náhle... Nevím kdo z nás byl víc vykulenej.

Kromě zbloudilého motorkáře už v pustých Polemených horách nepotkáváme ani živáčka.

Odpoledne si nalézáme skromný lesní příbytek pod pískovcovým převisem.

Někteří z nás dobrovolně staví střechu dál od převisu, protože Vorlovo chrápání nemá přemožitele.

Klasická pohoda u ohně.

Jdem s Houbou a Šafem na dřevo. Při té příležitosti omrkneme nedalekou pískovcovou Sennou bránu..

..a Psí kostel.

Večer patří strunám.

Kamil a Šaf.

Je pondělní ráno a je třeba dámám připomenout, co že to je dneska za svátek.

Jasně, kovboj.. Tak ten z tebe hochu nebude..

Čas pro návratovou depku.

Zpět k Hradčanům.

Nechce se domů, nechce...

Posezení před rozloučením.