Adršpach, hospoda U Peňáka.
chcel by som byť medvedom
a z výkladnej skrine pozerať sa von.
Adršpach, hospoda U Peňáka. Náš azyl na páteční noc.
Po pátečním hraní a chlastání v hospodě se v sobotu ráno postupně a nenásilně budíme a kráčime i s nástroji na vlak.
Petr, Zuzka, Wiky, Pilátka, Šafi, Eva a Jeník.
Janovice hospoda, osvědčený jídelák se tu od znovuotevření nezměnil. Na výběr je výborné koleno nebo ještě lepší restovaná játra.
Cestou z Janovic do Adršpašských skal.
Na obzoru vykukuje Sněžka.
Krátká zastávka v podzimních barvách.
Tábořiště ve skalách.
Studánku máme hned u spacáků, pár metrů střemhlav dolů pod skálou.
Tak kteroupak si dáme?
Skalami se nese zvuk kytar a vůně nakládaného masa od Evičky.
Posezení při měsíčku.
Ranní vstávání nedělá nikomu dobře.
Vůně osmahnuté cibulky jel lepší než deset budíků.
Jeník balí jako poslední, za mohutné asistence rejpalů a posměváčků.
Dopřejeme mu zatím něco k poslechu.
Ještě lžíci na boty, lékárničku a do půlhodiny budu mít sbaleno.
Mizíme v hustém porostu.
Ztrácíme se občas i sami sobě navzájem.
Cesta bude ještě chvíli na pohodu.
Letecké foto.
Pohoda skončila, teď se budem kutálet.
Sviňsky to klouže.
Stačí chybný krok a už se vezem po kytaře..
Nemáme to všichni snadný. V ruce kytaru a místo břicha buben..
Rovinka. Ale jen pár desítek metrů.
Kašlu na kytaru, příště beru jen triangl.
Pilátka se občerstvuje v komářím jezírku.
Úsměv volové!
No do hajzlu! Schody nahoru..
Kytaristi jsou už komplet, bubeník s pianistou se zas někde zdrželi..
Vodopád.
Pilátka.
Adršpach.
Hurvajs, Jeník, Evička a Šaf.
Restaurace nadohled.
Po obědě se stěhujeme k českopolské hranici v Královci, na statek k Zuzce a Pavlovi.
Provedeme exkurzi hospodářských zvířat..
Seznámíme se s hlídačkou...
A zvolna se naladíme na nadcházející večer u ohně.
Drát, Hurvajs, Evička, Pilátka a Šaf.
Oheň, chlast a kytary.
Pilátka, Šaf a Kamil.
K snídani koštujeme výborné domácí nakládané vepřové.
Pavel a Zuzka si zaslouží za masíčko pochvalu.