

Adršpach, hospoda U Peňáka.

chcel by som byť medvedom
a z výkladnej skrine pozerať sa von.

Adršpach, hospoda U Peňáka. Náš azyl na páteční noc.

Po pátečním hraní a chlastání v hospodě se v sobotu ráno postupně a nenásilně budíme a kráčime i s nástroji na vlak.

Petr, Zuzka, Wiky, Pilátka, Šafi, Eva a Jeník.

Janovice hospoda, osvědčený jídelák se tu od znovuotevření nezměnil. Na výběr je výborné koleno nebo ještě lepší restovaná játra.

Cestou z Janovic do Adršpašských skal.

Na obzoru vykukuje Sněžka.

Krátká zastávka v podzimních barvách.

Tábořiště ve skalách.

Studánku máme hned u spacáků, pár metrů střemhlav dolů pod skálou.

Tak kteroupak si dáme?

Skalami se nese zvuk kytar a vůně nakládaného masa od Evičky.

Posezení při měsíčku.

Ranní vstávání nedělá nikomu dobře.

Vůně osmahnuté cibulky jel lepší než deset budíků.

Jeník balí jako poslední, za mohutné asistence rejpalů a posměváčků.

Dopřejeme mu zatím něco k poslechu.

Ještě lžíci na boty, lékárničku a do půlhodiny budu mít sbaleno.

Mizíme v hustém porostu.

Ztrácíme se občas i sami sobě navzájem.

Cesta bude ještě chvíli na pohodu.

Letecké foto.

Pohoda skončila, teď se budem kutálet.

Sviňsky to klouže.

Stačí chybný krok a už se vezem po kytaře..

Nemáme to všichni snadný. V ruce kytaru a místo břicha buben..

Rovinka. Ale jen pár desítek metrů.

Kašlu na kytaru, příště beru jen triangl.

Pilátka se občerstvuje v komářím jezírku.

Úsměv volové!

No do hajzlu! Schody nahoru..

Kytaristi jsou už komplet, bubeník s pianistou se zas někde zdrželi..

Vodopád.

Pilátka.

Adršpach.

Hurvajs, Jeník, Evička a Šaf.

Restaurace nadohled.

Po obědě se stěhujeme k českopolské hranici v Královci, na statek k Zuzce a Pavlovi.

Provedeme exkurzi hospodářských zvířat..

Seznámíme se s hlídačkou...

A zvolna se naladíme na nadcházející večer u ohně.

Drát, Hurvajs, Evička, Pilátka a Šaf.

Oheň, chlast a kytary.

Pilátka, Šaf a Kamil.

K snídani koštujeme výborné domácí nakládané vepřové.

Pavel a Zuzka si zaslouží za masíčko pochvalu.