Kolínské nádraží.

Adélka s Lukášem, už jako školou povinní caparti. Jedou si užít poslední prázdninovou noc.

Jen počkej za pár dní. Ta hyperaktivita tě ve škole přejde.

Kutnohorské Poličany. Zachvilku vlezeme do údolí říčky Vrchlice.

Je docela vedro, tak v poličanské hospodě dáváme startovní piváky.

Proč jít po cestě, když jsou všude kolem takový krásný kopřivy.

V údolí se potkáváme se zásmučáky Edou a čerstvým fotříkem Dádou. Ten pro jistotu nechává dítko doma.

Cestou kolem Spáleného mlýna. Prckové už pokukujou, co by provedli nebo kam by se zdejchli.

Na dějiny bohaté vrchlické údolí nám nabízí pohledy na středověké ruiničky, staré sklepy a stříbrné štoly.

Slunce se rychle přesunulo k západu a jdeme hledat tábořivej plácek na noc.

Chvíli jdeme do kopce po louce. Pro dobře živené tatíky jistě vítaná a potřebná změna.

Ještě pár metrů funění..

David oprášil svůj letitej červenej baťoh. Když nostalgie, tak pořádná..

Dítka se nenechaj dlouho pobízet a už se škrábou na strohé pozůstatky hradu Cimburk.

Nezůstal tu stát na kameni kámen.

Pod Cimburkem na louce rozbijeme stany.

Dáda se chlubí stanem made in South Korea nalezeným kdesi v podkrkonoší v kontejneru. Jak vůbec někdo mohl vyhodit takovou krásnou zánovní věc?

A už je tu dříví a už jsou tu plameny, Dádův stan nechce stát, krčíme rameny..

Eda testuje Daliborovo stan kontejnerák. Očividně nebyl moc používaný.

Necháváme stan stanem a věnujem se opíkání dobrot.

Michalovy klobásy a Dádova slanina. No neposlintejte se u toho..

Máme ještě pár hodin, než se přiženou mraky.

Daliborova naprostá soustředěnost. Raději by si dal lečo, ale není tu Tomáš, který by mu tradičně věnoval klobásu ze svý plechovky.

Edovo večerní cigárko.

Kolujou zde nějaké lahve. Asi bude veselo.

Děti už dávno chrněj a chlast je téměř vypit. Začlo pršet, ale dobře jsme se naimpregnovali kořalkou zevnitř, takže je nám déšť prozatím ukradenej.

Déšť zesiluje, nenecháváme se však odradit a lezeme pod plachtu.

Po prvních přeháňkách se ochlazuje, až mi jde pára od huby.

Ráno se probouzíme relativně v suchu, byť venku stále ještě prší a podle radaru ještě asi deset minut bude. Dalibor s Edou si vypravujou své hrozné sny. Zdálo se jim, jak spali v mraveništi. V zápětí z hrůzou zjišťujou, že to nebyl sen a cvrkaj na sebe jednoho rezavýho mravence za druhým..

K Davidovi a Lukášovi přes noc decentně nateklo, ale maminka tu není, takže to neřešej.

Za to z Dádova stanu kontejneráku se po rozepnutí málem vyvalila tsunami. Kde udělali jihokorejští soudruzi chybu?

Balíme..

Počasí je oproti včerejšku ryze podzimní.

Kráčíme údolím zpět do Poličan na vlak.

Sádrovej čáp se sádrovou žábou jsou už jen tečkou za milou akcí, která připomněla zašlou slávu čundrů před mnoha lety...