Je to už tři neděle, co zima letos naposledy vystrčila své drápky a zterorizovala všechny jaruchtivý lidi hnusným bílým sněhem. Teď už je vše jinak a po zimě nejsou ani památky. Okamžik, který už tradičně oslavíme v brdských lesích.

Startujeme v hospodě U Zrzavého Paviána.

Stanovujeme zalehací pořádek. Tady ležím já, vedle mě kytara. Vy si běžte spát třeba do kopřiv..

Ten špekáček si dopeču i kdyby se měla prorvat obloha!

Drnkačka v dešti před spaním.
Přes noc se parádně vypršelo a tak veříme, že přes den bude už hezky. Až na malou přeháňku, kdy budeme zrovna na obědě v hospodě, se dnes počasí opravdu umoudří.

Ranní opíkačka.

Je libo křupavý chléb s ještě křupavější slaninou?

Dnes budou rohlíčky obzvlášť propečené.

Maso jsme už sežrali, zbyl nám jen eidam.

Uklízíme, balíme..

Ještě štráfa před odchodem.

Cestou i necestou.

Přes potoky..

..skrz větve.

Boudo budko, kdo v tobě přebývá?

Podběl mi z pangejtu mává..

Hospoda Na Rovinách. Tak tady by to šlo.

Posilněn a zbaven plachosti.

Kočka polodivoká podbrdská.

Rauchpauza – Jirka a Šafi.

Rauchpauza – Vašek.

Studánka s komfortní porcelánovou výbavou.

Velice dobře ukrytý srub Kelt.

Vnitřek srubu.

Stará známá záležitost z loňska.

Vzpomínka na starý camp.

Pěkné. Nicméně my těžký namakaný hrany raději při tahání dříví skáčeme přes potok.

Povinná večerní opíkačka. Nebo aspoň se u toho tváříme, že opékáme děsně neradi.

Po večeři přijdou na řadu kytárky a zpěv. A pokud oheň dohoří..

..nevadí, dříví máme dost.
Probuzení do chladného rána zpříjemnila Radka a její slabý letní spacák. Kvůli kose už od svítání se nahřívala u ohně a udržovala ho až do doby, dokud nevstali i ostatní.

Ranní křupavá pochoutka. Doporučuje 10 z 9 onkologů.

Indiánskej kouř bez ohně.

Uzeniny odhodit, teď se bude zpívat.

Tlusťoch & Špekoun Band.

Ženu ani kytarou neuhodíš.

Uklizeno, pochodem chod na Dobříš.

Jednu ruku do kapsy, druhou na cígo. A kytaru mi vezme Peťa.

Poslední zátěžový test lávky.

Cestou podél potoka...

Míjíme krásná zákoutí.

Oddychová pauza.

Jak krpál? Nejsu žádné šerpa!

Dobříš hlavní nádraží.

A na závěr rozlučka s plzeňskejma.