
Kemp U kouzelníka v Kácově.

V kempu máme zázemí na tři noci. Včetně zásob jídla a pití, z kterých budeme mít každý ráno bolehlav.

Adélka pomáhá Martinovi vytvořit základ pro kvalitní opici.

Už se mi motá hlava!

A bude ještě víc!

Ranní přesun posázavským šinkanzenem z Kácova do Horky.

Ráno nebyl čas, tak si berem snídani do vlaku.

Marek, Tom a dlouhej kouř.

Jsem postrach malých děcek!

Horka nad Sázavou. Máme tu zarezervovaný kanoe z půjčovny.

Lodě jdem rovnou testnout do šlajzny.

Pod jezem naložíme děcka a plujeme směr Kácov.

U Zruče jen samej volej. Není nejteplejc, tak pádlování aspoň trochu zahřeje.

Tom a Martin se lehce pošťuchujou. Nejprv slovně...

..pak přijdou na řadu i činy.

Chá chá..

Tak ahooooj! Hezky se tu suš, my plujem napřed.

Zámek Zruč nad Sázavou.

Je libo kolu s rumem?

Adélka premiérově na háčku. Dělá na svýho kormidelníka dojem, tak pádluje jak dospělej chlap. Martinovi to docela vyhovuje.

Jez v Chabeřicích. Málo vody, tak přenášíme.

Adélka a Tom.

Na soutoku Sázavy a Želivky odpočujeme proti proudu Želivky. Tahle parta zde každoročně praktikuje tradici spojenou s koupáním v ledové vodě z přehrady. Kdo do vody nevleze, platí večer chlast.

Nutno podotknout, že se tradice týká jen pánů. Dámy jsou osvobozeny, což je možná škoda.

Po koupačce sedáme do lodí a necháme se unášet proudem Želivky zpět k nedalekému soutoku se Sázavou.

Posadovský mlýn.

Vydra vydře vydru vydře..

Večer zpět v kácovském kempu.

Po náročné noci přichází lehce krušné ráno. S úsměvěm se i bolehlav snáší líp.

Přihnala se přeprška, tak se nachvíli uklízíme pod vrbičky.

Adélky první jez u Pelíškova mostu.

Čas oběda, jdem do sebe něco hodit.

Marek pomáhá sušit Monice prádlo.

Když je hlad, i hermelín s hranolkama přijde vhod.

Aby se brouček neutopil..

Tábořiště U čerta.

Přiznejte se, kdo hodil do vody tu kachnu?

Pod Českým Šternberkem.

Nečum tak strašně nebo mi praskne čočka!

Soulodění.

Ve Šternberku vracíme lodě.

Jdeme na jídlo.

Český Šternberk – zastávka.

Opět zpět v Kácově.

Oheň, kytary, víno a zpěv.

Později zakoluje kolem ohně i tvrdší pití. Takže místo zpěvu řveme a blbě přitom na sebe čumíme. Usínající kemp nás jistě miluje.

Další dlouhá noc za námi. Ráno v jedenáct se jdeme najíst do pivovarské hospody. Jsme líní jít k mostu, tak se hromadně brodíme. Včetně dětí a psa.

Nejprv něco na zapití kocoviny, pak pořádný dlabanec. Největší žrouti si objednávaj rovnou dvě jídla. Jakože snídaně a rovnou i oběd.

Kácovský zámek.

Po obědě jen tak lelkujeme na sluníčku a pak jedeme domů..