Kemp U kouzelníka v Kácově.
V kempu máme zázemí na tři noci. Včetně zásob jídla a pití, z kterých budeme mít každý ráno bolehlav.
Adélka pomáhá Martinovi vytvořit základ pro kvalitní opici.
Už se mi motá hlava!
A bude ještě víc!
Ranní přesun posázavským šinkanzenem z Kácova do Horky.
Ráno nebyl čas, tak si berem snídani do vlaku.
Marek, Tom a dlouhej kouř.
Jsem postrach malých děcek!
Horka nad Sázavou. Máme tu zarezervovaný kanoe z půjčovny.
Lodě jdem rovnou testnout do šlajzny.
Pod jezem naložíme děcka a plujeme směr Kácov.
U Zruče jen samej volej. Není nejteplejc, tak pádlování aspoň trochu zahřeje.
Tom a Martin se lehce pošťuchujou. Nejprv slovně...
..pak přijdou na řadu i činy.
Chá chá..
Tak ahooooj! Hezky se tu suš, my plujem napřed.
Zámek Zruč nad Sázavou.
Je libo kolu s rumem?
Adélka premiérově na háčku. Dělá na svýho kormidelníka dojem, tak pádluje jak dospělej chlap. Martinovi to docela vyhovuje.
Jez v Chabeřicích. Málo vody, tak přenášíme.
Adélka a Tom.
Na soutoku Sázavy a Želivky odpočujeme proti proudu Želivky. Tahle parta zde každoročně praktikuje tradici spojenou s koupáním v ledové vodě z přehrady. Kdo do vody nevleze, platí večer chlast.
Nutno podotknout, že se tradice týká jen pánů. Dámy jsou osvobozeny, což je možná škoda.
Po koupačce sedáme do lodí a necháme se unášet proudem Želivky zpět k nedalekému soutoku se Sázavou.
Posadovský mlýn.
Vydra vydře vydru vydře..
Večer zpět v kácovském kempu.
Po náročné noci přichází lehce krušné ráno. S úsměvěm se i bolehlav snáší líp.
Přihnala se přeprška, tak se nachvíli uklízíme pod vrbičky.
Adélky první jez u Pelíškova mostu.
Čas oběda, jdem do sebe něco hodit.
Marek pomáhá sušit Monice prádlo.
Když je hlad, i hermelín s hranolkama přijde vhod.
Aby se brouček neutopil..
Tábořiště U čerta.
Přiznejte se, kdo hodil do vody tu kachnu?
Pod Českým Šternberkem.
Nečum tak strašně nebo mi praskne čočka!
Soulodění.
Ve Šternberku vracíme lodě.
Jdeme na jídlo.
Český Šternberk – zastávka.
Opět zpět v Kácově.
Oheň, kytary, víno a zpěv.
Později zakoluje kolem ohně i tvrdší pití. Takže místo zpěvu řveme a blbě přitom na sebe čumíme. Usínající kemp nás jistě miluje.
Další dlouhá noc za námi. Ráno v jedenáct se jdeme najíst do pivovarské hospody. Jsme líní jít k mostu, tak se hromadně brodíme. Včetně dětí a psa.
Nejprv něco na zapití kocoviny, pak pořádný dlabanec. Největší žrouti si objednávaj rovnou dvě jídla. Jakože snídaně a rovnou i oběd.
Kácovský zámek.
Po obědě jen tak lelkujeme na sluníčku a pak jedeme domů..