Králický Sněžník a Rychlebské hory 4.5. - 8.5.2012

Nádraží Lichkov. Nejdřív jdeme do hospody na řízek s pivem a za tmy se pak posuneme pěšky po asfaltce k železničnímu hraničnímu přechodu u Miedzylesie. Odtud pak pokráčíme po zelené hraniční stezce až na Králický Sněžník.

U obce Boboszów vidíme u hranice malý jedlový lesík. Vcelku se nám zamlouvá, tak to do něj zapíchneme.

Hraniční stezka. V pozadí jsou vidět první vrcholky s názvy Výčnělek a Jelení vrch.

Jarní krajinka u obce Jodłów.

A už se škrábeme mezi pampeliškama do kopce.

U pramene Nysy Kłodzkiej pod Jelením vrchem tankujeme vodu a dáváme bohatou svačinku.

Bytelná rozhledna na Klepáči (Trójmorski Wierch).

Výhled na hřebenovku směrem ke Králickému Sněžníku.

Směrem na východ ke sjezdovkám na Horní Moravě.

Odpoledne jsme na cestě z Malého Sněžníku a v dáli už vidíme polskou chatu pod Sněžníkem.

Schronisko Na Śnieżniku.

V chatě si dopřejeme večeři z výběru tradičních polských jídel a pak se jdeme zabydlet,

Právě včas neb studená fronta se už nechává vidět i slyšet.

S respektem pozorujeme první dorazivší bouřkové mraky a jsme docela rádi, že nejsme pod plachtou někde v lese.

Z otevřenýho okna chaty sledujeme úchvatný atmosférický divadlo. Blesky jeden za druhým křižujou oblohu.

Ráno vycházíme z chaty do mlhy. Naštěstí už neprší a drze doufáme, že se mlha co nejdřív rozpustí.

Rozcestník u chaty.

Jsme na vrcholu Králického Sněžníku. Před čtyřmi lety tu taky byly jen ruiny rozhledny a mlha. Hm, tak zase příště. Snad budou konečně lepší výhledy..

Sestupujeme po východním svahu. Do mlhy se navíc přidává hluboký sníh, ať to máme aspoň v něčem pestrý.

Včera prosluněné a rozkvetlé louky, dnes jak uprostřed zimy.

V sedle pod Hraniční horou jsou konečně mraky i mlha fuč.

Výhled na Javořinu. V pravém horním rohu louky pod vysokým stromem se leskne střecha seníku, kde jsme v roce 2008 s Dádou a Šárkou přespávali v prudký bouřce.

Kráčíme po liduprázdné hraniční stezce do Kladského sedla.

Že by zase čas oběda? Ilča krájí cibulku pod maso na pařezu.

Vašek ochotně pomáhá s přesunem cibule do ešusu.

Pohled od Kladského sedla na zasněžený Králický Sněžník.

K večeru u Bílých Kamenů nacházíme plácek na spaní, tentokrát na české straně hranice. Polsko však máme stále pod kontrolou.

Nesmí konečně chybět pořádná opíkačka Pirníkovy slaniny!

Posnídáme stejně, jak jsme povečeřeli.

Poněkud svérázným způsobem hasíme ohniště. Vodu nemáme, tak poslouží sníh.

Ještě větvičku a můžeme jít.

Poničený les pod Travnou horou. Dnes půjdeme celý den v mracích. Bohužel občas i zaprší.

Gora Brunek, česky Brousek.

Pochmurné výhledy.

Stále jdeme po hraniční stezce, tentokrát už v Rychlebských horách. Cesta je velmi dobře značená hraničními kameny.

Tyhle místa ocení jen lidi, co maj potřebu občas vypadnout z davu někam pryč z civilizace.

Mlhy se nezbavíme ani večer. Navíc se přidává pěkná kosa. Stavíme ložnici na Borůvkovém vrchu, opět pár metrů od hraničních kamenů. Je tu krásný plac a ve svahu na polské straně pramení potok.

Dříví je totálně mokrý a bříza žádná. Vypomáháme si svíčkou.

Dílo se daří a konečně se můžeme zahřát. Dopečeme zbytky slaniny a řádně se zalejeme horkým čajem. Jak jinak než pořádně ochuceným☺.

Ráno raníčko budí nás sluníčko.

Počasí nám nakonec přeje. Jen co opustíme lesy a můžeme konečně zase něco vidět, mlha a mraky jsou nadobro pryč.

Přecházíme obrovské louky v bývalých Hraničkách.

Vesnice Hraničky zanikla po válce a ze zdejších domů zbyly jen základy.

Zůstaly jen pastviny.

Nové Vilémovice. Zde pramení Hlučný potok.

Krówka.

Louky u Nových Vilémovic.

Louky u Nových Vilémovic.

Hrad Rychleby (Reichenstein).

Hrad Rychleby.