Brdy 13.4. - 15.4.2012

Nádraží Řevnice.

V Řevnicích jestě bleskově vymeteme jednu z hospod a posilněni pivem jdeme k Halounům.

Jaro a pivo nám dodalo energii, kterou si cestou vybíjíme fotbálkem s nalezenou botou.

Martina, Edu a Dalibora nemůže už nic zadržet, snad jen prostata..

Komfortní posed i s balkónem. Dost prostornej i na postel a minibar.

Nadohled od Rezavýho paviána. Vašek už na nás čeká a drží nám fleky.

Následujou pívečka, řízečky a panáčky tatranskýho čajíčku.

V lese za Halounama jdeme spát do listí.

První letošní spaní pod širákem.

Ráno nás budí praskání ohně, protože kručící hladový žaludek nenechal Vaška řádně dospat.

Naše fajná ložnica.

Naše ještě fajnější kuchyně.

Eda by bez ranního cigára nefungoval.

K snídani si připravujeme švédskou kládu.

Dalibor po ránu jedině lečo.

My ostatní už víme, že lze dobře posnídat i bez Hamé, které už dávno není, co bývalo.

Dokud se nám pořádně nelesknou huby od omastku, nikam nespěcháme.

Eda nachází v listí zahrabanou placatku se zelenou. Ňácí trempíci si ji tu schovali na horší časy.

Balíme kufry a zvedáme kotvy.

Cestou do hloubi Brd míjíme trampské kempy a tábořiště.

Vojín xy hlásí příchod..

Další skrytý tábořivý plac i se zastřešeným pelechem.

Cestou do osady Na Rovinách.

V hospodě Na Rovinách dáváme povinnou pauzu na pivo a oběd.

A odpoledne se touláme křížem krážem lesem s cílem objevit nějaká krásná místa.

Netrvá to dlouho a jedno takový místo nacházíme.

Bylo vidět už z dáli jen díky ne zcela vhodně zvolené svítivě zelené barvě plachty nad ohništěm.

Místo se nám přesto zamlouvá a s ohledem na blížící se déšť tu zatáboříme.

Přístřešku na spaní místní osadníci říkaj kurník...

..a je pečlivě postaven.

A protože máme baťohy narvaný dobrotama, věnujeme se skoro celý odpoledne opíkání.

Navečer jsme přežraní a tak se jdeme provětrat po okolí. Najít další tábořiště není žádný problém. Je jich tu jak hub po dešti.

Sem tam lze spatřit i srub.

Jinak docela pěkný místo kazí pestrobarevnej igelit.

Narážíme i na tohle letité cirkusové šapitó.

Snad i v celonočním dešti bych raději spal pod svou plachtou, než v této plesnivé myšárně.

Vracíme se zpět k našemu ohni a dorážíme se jídlem, které ještě zbylo. Zatím ještě netušíme, že budeme mít po setmění návštěvu...

Po mírně deštivém ránu opouštíme brdské hvozdy a kráčíme k Hostomicím.

V hospodě v Hostomicích. Nutná kontrola Edových letitých prabosek, jestli se za víkend moc neochodily.

Počasí dneska stojí za pendrek, tak balíme fidlátka a skáčeme do nejbližšího motoráku.

Závěrečná fotka Dalibora pojídajícího zeleně zbarvené gumové svinstvo. Takhle si kazit chuť po báječně prožraném víkendu!