<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>>
Odpoledne, jak jinak než v prudkém slejváku přicházíme do Hiadeľského sedla, kde bereme útokem nově postavenou útulnu.
Útulna měla ohniště a podkroví, kde se dalo v bezpečí před medvědy přespat.
K večeru se počasí nachvíli umoudřilo.
Doplníme vodu, zásoby dříví a žaludky.
Vyvařujeme, opékáme a vůbec jsme velice dobře rozpoloženi.
Spí se zde náramě skvěle, zvlášť při noční bouřce. Hezky v suchu a bezpečí.
Ráno stejné jako ta předchozí. Počasí jak v prádelně. Dusno, vedro a všude okolo se povalujou těžké nacucané mraky.
Procházíme se po rozkvetlých loukách Kozího chrbátu a tipujeme, za jak dlouho uslyšíme první zahřmění.
Jsme v Donovalech. Poněkud rozčarováni žasneme nad komerčností obce. Samé hotely, penzióny a apartmány k pronájmu.
Navštěvujeme místní vývařovnu a cpeme se k prasknutí, jak jest v komerčním světě požadováno.
Jinak celkem pěkné místo, v sevření Velké Fatry a Nízkých Tater.
Počasí stojí opět za pendrek, proto v části Donoval zvané Habakuky stavíme stan…
…hned vedle pozoruhodného rozprávkového světa.
I příznivci nakupování si zde přijdou na své.
Večer ještě pobudeme v restauraci. V noci máme klidné spaní, při svítání nás budí rachot jak u Verdunu. To se na nás přišla podívat bouřka od Velké Fatry. A bohužel pro nás, nebyla ten den zdaleka poslední. Dopoledne se nám jako zázrakem daří zbalit stan v krátké pauze bez deště a stěhujeme se do restaurace s velkými okny. To abychom lépe viděli na černou oblohu a blesky, které ji křižovaly. Objednáváme piva, kofoly, čaje, panáky a postupně i oběd. To vše za smutných pohledů z okna na zvětšující se louže. Dostáváme aktuální předpověď z Čech, která neslibuje žádnou změnu k lepšímu. Nakonec se rozhodujeme jít na autobus, který nás hbitě odváží do Rožumberoku a odtud vlakem domů...
<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>>
| Úvodní stránka | Přidat komentář