<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>
>Přišel čas několik týdnů očekávaného jarního čundru do vojenského újezdu Boletice s osazenstvem z Plzně. Máme v plánu pořádně se nalokat čerstvého vzduchu a přitom vylézt na Knížecí Stolec v samém centru výcvikového prostoru. Počasí nám podle předpovědi přeje, takže jde se na věc.
Místo srazu: Hospoda ve Zbytinách. Je tu taky Jana Zvíře z Volar, přijela se na otočku podívat na známé obličeje. Zmizela dřív, než ji stačil zvěčnit některý z fotoaparátů.
V lese u Spálence. Pršet by nemělo, ale jistota je jistota a natahujeme plachtu.
V noci byl z údolí slyšet zvuk, který železniční fandové nazývají koncertem. Po kolejích si to svištěl vlak s lokomotivou typu 751 známou jako Bardotka či Zamračená. Šestiválcový turbodiesel bublal tak romanticky, až z toho Luděk málem dostal orgasmus.
Luděk, Vašek a Ilča.
Kráčíme lesem blíže k Boleticím.
Ve Spálenci potkáváme Mášu. Jde jen s malým baťohem, pojal akci spíše jen jako jednodenní výlet.
Luďkův drážní čich jde po stopě bývalé lesní železnice ze Spálence podél řeky Blanice do Arnoštova a dál pod Knížecí Stolec.
Bývalý železniční most přes Blanici. Tak tady asi nepřejdeme.
Ale tady už možná ano. Most není zrovna komfortní, my se s ním však nějak popereme.
Máša jde najisto.
Přískokem vpřed, jen bacha na suky.
Poněkud tvrdší dopad, ale za to do sucha.
Na samotě u lesa si půjčujeme ohniště za účelem oběda.
Dunajská klobása a Pirníkovic slanina se už škvaří v plamenech.
Arnoštov.
Arnoštov.
Hospoda Arnoštov. Dáváme kafe, kofolu a Svijany. Někteří i druhý oběd.
Doufám, že má někdo z nás povolení.
Panenské louky, zachované jen díky vojenskému prostoru.
Držíme se převážně mimo cesty, abychom předešli zbytečným incidentům.
Na Knížecím Stolci je, zdá se, vše připraveno pro turistický ruch.
Jsou tu lavičky a zábradlí. A hlavně skvělý výhled po okolí.
Pohled na sousední kopec Lysá.
Jdeme cestou necestou skrz vojenský prostor.
Je večer a hledáme dobře skryté místo na spaní.
Vždy počátkem května vypadají třešňové stromy jako naprostej kýč.
Nacházíme vhodný plac na terasách porostlých řadou smrků, kousek od vesnice Záhvozdí. Máša už odpoledne zjistil, že nestihne vlak domů, tak šel spát do penzionu v nedaleké Želnavě.
Ač s fantastickým výhledem, přesto dobře skryti.
Ještě oheň, aby nás mělo co hřát, když už je mládí v tahu.
Ilča, Vašek a Luděk.
U ohně je fajně.
Ráno se přemáháme, abychom ještě za svítání vylezli ze spacáků do zimy. Musíme stihnout vlak na Medvědí stezku.
Šumavské ráno.
Venku z VVP Boletice.
Šumavské ráno.
Šumavské ráno.
Cestou na vlak do obce Pěkná.
Želnava.
Obec Pěkná.
Údolí Vltavy.
Údolí Vltavy.
Údolí Vltavy.
Vodácké tábořiště.
Přijíždí povltavský Šinkanzen a odváží nás na žst. Ovesná, kde začíná Medvědí stezka.
Je tu zánovní posezení, tak zde snídáme a čekáme na Mášu.
Medvědí stezka.
Medvědí stezka.
Medvědí stezka.
Medvědí stezka.
Medvědí stezka.
Tankování vody z potoka.
<<
Začátek | <
Předchozí | Následující>
| Konec>
> | Úvodní stránka | Přidat komentář