Pod sedlem zdravíme místní kozu trekowou.

Vašek a Jirka stoupaj vzhůru do sedla.

Hladké sedlo 1993m

Pohled ze sedla zpět k Přednímu, Velkému a Černému jezeru. V pozadí vykukujou Belianské Tatry.

Velký Mengusovský štít 2431m.

SK-PL hranice vedoucí od Hladkého sedla ke Svinici.

Jirka, Vašek a Ilča v Hladkom sedle.

Pohled na slunce zapadající nad Roháči.

Strhující večerní podívaná.

Paprsky zapadajícího slnka olizujou už jen nejvyšší partie Belianských Tater.

Temnosmrečinská a Hlinská dolina, mezi nima Koprovský štít 2363m.

Noc pod Hladkým sedlem. S nastupující tmou bylo možno čím dál víc slyšet zvuky, při kterých si naše bujná fantazie představovala spoustu hladových medvědů kroužících nedaleko našich spacáků. Jediná statečná Ilča nás uklidňovala, že takové zvuky určitě vydávaj jeleni. Včíl sa ráno ukáže, jestli měla pravdu.

Ráno nás po napůl probdělé noci (věty typu "Je tady…" nebo "Slyšíte to? Chodí tu okolo…" nám nedovolily pořádně usnout) probudilo sluníčko, které už vesele zářilo nad Roháči.

Pobalíme plachty lehce bílé od jinovatky, posnídáme a popijeme osvědčenou směs černého a tatranského čaje se šťávou, a vyrážíme směr Štrbské Pleso.

Východ slunce nad Roháči.

Vajanského vodopád vytékající z Nižného Temnosmrečinského plesa.

Temnosmrečianská dolina.

Vajanského vodopád.

Podél Hlinského potoka stejnojmenou dolinou opět nastoupáváme tentokrát do Vyšného Kôprovského sedla.

Pohled z Hlinské doliny k Liptovským kopám.

Vyšné Kôprovské sedlo 2180m.

Velké Hincovo pleso (1944m) pod sedlem.

Velké a Malé Hincovo pleso, v pozadí Rysy.

Mengusovská dolina. Pak už jen vydatný oběd na Štrbském Plese, pak odjezd zubačkou do Tatranské Štrby a nakonec noční jízda autem domů.