Česká Kanada II. 3.7. - 6.7.2009 
Účastníci:
Trasa:
Jindřichův Hradec - Jindřiš, Kaproun - Senotín - Hůrky - Albeř - Mýtinky - Hirschenschlag - Haugschlag - Lásenice - Vydří - Horní Lhota - Dolní + Horní Žďár - Jindřichův HradecZobrazeny fotky: 1-28 z celkem 28
Pátek 3. července
Se začátkem července bývá spojen prodloužený víkend, což zpravidla znamená vzít nohy a bágl na ramena a vypadnout někam, kde je hodně přírody a co nejmíň lidí. Tím "někam" je i protentokrát kraj okolo Jindřichova Hradce - Česká Kanada. Dáváme si spicha v jindřichohradecké hospodě v Nádražní ulici, kde nad pivem a klobásou pátráme v mapě s číslem 78, kam vlastně budou směřovat naše kroky. Jelikož se už setmělo, volíme nedávno vyzkoušený Městký les východně od Hradce.
Fotka č. 1
Večerní mlha z vlaku mezi Jihlavou a Jindřichovým Hradcem.
Sobota 4. července
Zabydlujem se kousek za úzkorozchodnou tratí u zdi bývalé c.k. střelnice. Ráno nás krom zuřivých houbařů a komárů budí i o něco příjemnější zvuk houkání přijíždějícího parního vlaku.
Fotka č. 2
Parní vlak JHMD projíždějící Městským lesem.
Fotka č. 3
Nastupujem v Jindřiši na vlak s tím že ještě nevíme, kde vystoupíme. Nakonec vylejzáme opět v Kaprouně, nicméně tentokrát jdem opačným směrem - na jihozápad.
Fotka č. 4
Místních lesáků se ptáme na směr do nejbližší hospody. Posílají nás k Senotínu.
Fotka č. 5
Jeden z malých rybníků u Senotína.
Fotka č. 6
V Senotíně však hospoda fungovala naposledy před rokem. V Hůrkách byla zase hospoda otevřená jen večer, naštestí tu byl malý obchůdek s občerstvením. A protože se obloha začla čertit, rychle jsme se doobčerstvili a mažeme skrz les k rybníku Osika, kde jsou dva autokempy. V jednom z nich dáváme guláš v krytém stánku, což se vyplácí, páč se spouští půlhodinová průtrž. Po guláši pokračujem kousek po trati přes zastávku Albeř.
Fotka č. 7
Parní Expres jedoucí Českou Kanadou z Albeře do Nové Bystřice.
Fotka č. 8
Na osikovém remízku vystrkuje klobouk tento malý křemenáč…
Fotka č. 9
…a o kus dál pod smrkem má většího bráchu.
Fotka č. 10
Vašek se rozplývá nad úlovkem.
Fotka č. 11
Pár metrů za hraničními kameny je všechno poněkud jiné, upravené, někdy až příliš. Posed u obce Hirschenschlag.
Fotka č. 12
Dřevěná rozhledna Kotlacke.
Fotka č. 13
Pohled z rozhledny na Novou Bystřici.
Fotka č. 14
Pohled z rozhledny k lesu, kde přespíme.
Fotka č. 15
Kdysi tuto pěknou krajinu hyzdily tuny ostnatýho drátu.
Fotka č. 16
Náš plac poblíž hraničních kamenů.
Neděle 5. července
Večer jsme se ani neobtěžovali natáhnout plachty, přestože se po obloze neustále proháněly bouřkové mraky. Jen jsme opekli na ohni něco na zub a šli chrápat. Ráno nás vzbudil prudký lijavec, který každý řešíme po svém. Vašek urychleně balí a natahuje plachtu, Petr jen plachtu hází přes spacák a chrápe dál. Naštěstí přeháňka po půlhodině mizí a můžeme se věnovat snídani.
Fotka č. 17
Čundrácká Echt snídaně na ohni.
Fotka č. 18
Vandrákův houbový špíz - recept je jednoduchý, jednou rukou vyndat z báglu slaninu a klobásy, druhou rukou utrhnout hřiby rostoucí u spacáku a to vše pomalu opékat na ohni. Výsledek je zaručený.
Fotka č. 19
Na louce dosušujem vše, co se nezadařilo pořádně schovat před deštěm…
Fotka č. 20
…zatímco na obloze rostou nové bouřkové mraky.
Fotka č. 21
Úchvatný Velký Proudný rybník, čistá voda a nikde ani človíčka.
Fotka č. 22
Nachvilku shazujem baťohy a jdem si zaplavat.
Fotka č. 23
Že sem nechodí moc lidí dokazujou kvanta hub všude v okolí.
Fotka č. 24
Odpoledne poněkud scházíme z cesty a ocitáme se u obce Haugschlag. Opět je tu vše až nepřirozeně upravené, tráva posekaná do posledního koutu a pořezané dříví zarovnané s přesností jednoho milimetru. I lesy tu maj Rakušáci divný, houby zde nikdo nesbírá, proto rostou i na lesních cestách. Posedy ukotvené ocelovými lany jsou taky zdejší specialita. Snad jen tahle liška vypadala normálně. Po několika hodinách strávených blouděním v rakouských hvozdech se opět těšíme, až najdeme hraniční kameny.
Fotka č. 25
Konečně na české straně hranic u nejsevernějšího bodu Rakouska. Novomlýnský rybník.
Pondělí 6. července
Večer se na obloze opět honily kumulonimby, přesto jsme jim nějakým záhadným způsobem unikali. Až při setmění u Horního pstruhového rybníku u Prokopského kříže začíná pršet, snad se i párkrát zablejskne, ale to nás netrápí, protože si ustláváme v dřevěném altánku u cyklostezky. Ještě stačíme zblajznout neznámý obsah konzervy od Hamé, neznámý proto, že je plechovka celá popsaná maďarsky a zřejmě nebyla určena pro český trh. Ráno balíme za vrzání brzd prvních cyklistů a lehkým krokem se přesunujem lesem a kolem ohrad s dobytkem směrem k Lásenici.
Fotka č. 26
Podrbat se za uchem dokážu i levou zadní.
Fotka č. 27
Varování pro všechny, co stejně jako my s oblibou přelézaj elektrické ohradníky. Ne vždy hrozí úraz jen proudem. Lepší 10 000 voltů, než jeden nasranej bejk.
Fotka č. 28
Mlýn u splavu na řece Nežárce v obci Dolní Žďár.
Úvodní stránka | Přidat komentář