Vizovické vrchy 22.3. - 24.3.2008

Takhle to vypadá, když někdo nevěří optimistické předpovědi počasí z modelu Aladin. Dáda impregnuje svou výbavu jako kdyby měly místo velikonoc přijít vánoce.

V Luhačovicích před Albertem Dáda upravuje kelímek s krémžskou hořčicí do outdoorové podoby.

Martin si už dělá plány na důchod, až bude vymetat jedno lázeňské město za druhým.

Šviháci v jarním vohozu na kolonádě.

Luhačovická přehrada

Copak asi autorovi této sochy mořské panny stálo modelem? A copak mistr sochař během díla bumbal?

Altánek uprostřed pole si vysloveně řek o návštěvu.

Odpočinem, popijem a pak zase popojdem…

Tomáš obřadně nasává vůni dřeva z borového polena.

Vizovické vrchy a víska Horní Lhota

Ochutnávka pitiva nad Horní Lhotou.

Slunéčko zachodí za Janovu horu…

...Martin má od bláta ruku i nohu…
Aneb léčivé bahenní koupele i v okolí Luhačovic, zaručeně vás vyléčí z nápadů jezdit v březnu mimo pískovcové skály.

Po hodině bloudění v rozbahněném terénu v okolí Spleteného vrchu jako zázrakem kdosi našel malou rovinku i s jehličím. K večeři byly na ohni uškvařené sójové "špekáčky" ze supermarketů a k dobré náladě vyhrával z telefonu Redl a Čechomor.

Martin v letním spacáku si v tuto chvíli ještě myslí, že ho čeká pohodlný spánek.

Dáda, Tomáš…Hm a kde je Martin?

Tady ho máme nočního hlídače, mládí ho už dávno nehřeje a letní spacák tomu taky moc nepomohl, proto se od časného rána nahřívá u ohně.

Vizovická hospoda "U Tonka"

Krávy, Vizovické vrchy a kopec "Doubrava"

Krafka č. 015423 byla z celé hovězí společnosti nejzvědavější.

Tomáš a dlouhá asfaltka z Vizovic

Dádovo nové betonové závětří k vařiči.

Sněhová přeháňka nad obcí "Ublo". Jaro končí, zima začíná, ale toho bohdá nebude aby čundráci z Polabí na vlak zdrhali.

Tenhle násep je vše, co zbylo z velkých Baťových plánů na železnici spojující Vizovice a Valašskou Polanku.

Lovecký zámeček "Trubiska" měl vše, co nás mělo ochránit před nejapnými hrozbami meteorologů.

Za drsným pohledem se skrývá strach z totálního zasněžení, přestože nás chránil dřevěný altánek o rozměrech 4x3m. Dáda s pečlivou rozvahou připevňuje plachtu uvnitř altánku.

Brzy ráno skutečně začlo sněžit, sníh se nám dostal i do kuchyně.

Tak a teď by to chtělo něco na zahřátí.

Jelena s křížem mezi parohama v tomto velikonočním nečase nelze odmítnout.

Lovecký zámeček po sněhové nadílce.

Ledový vítr duje, sníh si poletuje…

Copak to tu žije za zvířátka? Takové velké huňaté srnky u nás v Polabské nížině nežijou.

Lačnovské skály

Kupodivu i s převisem.

Já vám dám, že vypadám jak pilot japonského zera.

Maskovaný Dalibor na pozadí maskované slivovice.

Raději přes zasněžené pole, než po rozbahněné cestě.

Milí to lidé z Horní Lideče, zatímco jsme čekali na 120 minut opožďeného Košičana, vyslechli jsme si od místního hostinského přednášku o výrobě borovičky z jalovce i s praktickou ochutnávkou.

Tomáš vyfasoval panáka navíc, snad proto, že jakoby prý z oka vypad nějakému místnímu Vojtovi. No a není se čemu divit, s tím červeným nosem dokonale zapadá mezi zdejší ogary. Jo kdepak Valašsko, sem se ještě někdy budem muset podívat...