

Tomáš nastupoval v Praze, šel na vlak rovnou z práce a teď naspává co může

Tohle je Daliborův zatím nejdrsnější xicht

Karlovy Vary - Tomáš je konečně vzhůru a dává to všem najevo

Zdravstvujtě taváryšči!

Kde tu maj sakra mrkev?

Zmrzlina chladná jak ruské klima

Tak a ještě to zapít Hadím pramenem...

...a zajíst mrkví

Svišti na golfovým hřišti. S naší obuví zvládnem i takovejhle terén

Zřícenina na Andělské hoře

Pohoda, klídek a dlouhej kouř

Pozůstatky hradu zpleněného švédskými vojsky - jak jinak

V pozadí trosek je vidět VVP Hradiště

Dalibor s rozsvícenými varovnými světly

Jen se opírej, co nezničil Gustav Adolf se svou švédskou verbeží, málem dokonal Tomáš svým liknavým přístupem.

Severovýchodní zeď hradu

A hurá do lesa

Plácek nad Stichlovym mlýnem

Porada nad mapou a Dádovou rozšláplou buzolou s výhledem na Šemnickou skálu

Takhle vypadala drtivá většina cest, udržovaých převážně jen chrochtavou zvěří

Dáda se možná příští týden stane myslivcem, proto už teď zkouší, jaké to je býti paroháčem.

Ruiny domů v místech, kde stávala obec Lučina

Doupovské hory jsou prý nejhezčí na jaře, což můžem potvrdit.

Vodabrr si s ukrutnou nechutí meje nohy v potoce

Liduprázdný kraj podle stop patřil srnkám a divočákům

Tomáš čundrům odvyklý popadá dech

Pod vrchem Svěrák - obědváme v místech, kde lišky dávaj dobrý den.

Pohled od Svěráku na západ

Strážní budka s krbem

Stráň u Doupova s ovocnými stromky, které padesát let nikdo nečesal

Doupov ( Duppau ), před válkou asi dvoutisícové okresní město s 270 domy, dnes po něm prakticky nic nezbylo. Tady v těchto místech bylo zřejmě náměstí.

Budova nádražního skladu spolu s hrobkou Zedwitzů je jediná přeživší vzpomínka na Doupov

Osamocený pražec dává tušit, že tudy jezdil vlak

Po drážním tělese vycházíme z Doupova

Tady v té bývalé zahradě plné tůjí přespíme

Šárka s Daliborem odmítají vylézt ze spacáku pokrytého jinovatkou

Tomáš čeká na příznivější sluneční paprsky

Takovou kosu, že i voda ve flašce se proměnila v led, nikdo nečekal

Tomáš zabalený ve dvou spacácích je spokojen

Ranní pohled na Doupov od západu

Nedaleko od nás nalezený náhrobek doupovského starosty Hermanna Mitterwalda prozrazuje, že ta zahrada, ve které jsme spali, byla kdysi hřbitovem.

Po trati podél silnice a říčky Liboc přesunujem se směrem ven z vojenského prostoru

Takhle se krčíme k zemi, když po silnici vedle trati projede auto. Běda tomu, kdo by se nechal chytit.

Brod přes říčku Liboc

Tankodrom

Vojenská pozorovatelna

Hospoda v Radonicích

Nějakej pěknej hrádek focenej z vlaku někde mezi Kadaní a Mostem