Kokořínsko 1.4. - 2.4.2006

Protože jsou Zásmuky díra kde chcíp pes a vlak jezdí jen párkrát do roka, zvolili Zásmučtí mastňácký způsob dopravy. No alespoň je kam naložit bágly.

Eda poprvé na čundru.Kousek za Mšenem objevil miniaturu hradu Kokořín.

Po tak dlouhé zimě hrozí otrava kyslíkem. Proto je nutné dělat krátké přestávky.

Mildí a Honza mají po předchozí noci taky co rozdejchávat.

Eda, Dáda a Honza po koulena ve sněhu.

Paní Zima se tu na některých místech ještě své vlády nevzdala.

Další protikyslíková preventivní zastávka na skále.

Cestou z Dobřeně našel Dáda na zemi čokoládovou tyčinku a kamarádsky se s ostatními rozdělil.

Kudy se jde do Edinburghu? Chlape, že vy jste asi zabloudil...

Další protikyslíková v kempu zvaném Veverčák.

Dádu zaujaly tyto pomalované hajzlíky.

Tak a teď všichni najednou vyzkoušíme pevnost této namrzlé prohnilé lávky.

Kemp Sosna nám poskytl útočiště na noc.

Zasejc nějaká miniatura Kokořína.

Eda a Dáda se kochají výhledem, Mildí a Honza se kochaj po polsky.

Daliborův zlmsaný ksicht hovoří za vše.

Mildí pomáhá Edovy upnout bágl.Jeho břicho to zatím nese statečně.

Eda se tváří radostně, páč za víkend získal spoustu užitečných informací. Například že skalním převisům se říká "kempy" a že trempům se neříká "čau".

Jeden bezejmenný kemp při cestě do Mšena.