Stvolínky pátek 22.7. večer. Jdeme najisto ke Třem křížům.
Jestlipak se tu všichni vejdeme? Osm lidí v dešti se vším pohodlím.
Zas tak často se nestává aby ráno uprostřed lesa zakokrhal kohout. Michal študuje v mapě, kudy půjdeme dál. Na Ronov nebo do Hradčanských stěn?
Martin si zahrává s ohněm.
Kytky v hajzlu - ne vždy za to může počasí.
Na vlak do Stvolínek.
Ha, už něco slyším... No jo, ale ze které strany má ten vlak přijet?
Z Jestřebí kousek kolem tratě, pak do lesa a hurá do obory.
Obora u Hradčanských stěn je jedno velké bludiště.Kam teď?
Nikam, nejdřív se pořádně nadlábneme.
Louka, kam lesní zvěř se chodí pást, připomínala spíš anglický trávník na golfovém hřišti.
Jeden z vytipovaných převisů se Myšákovi povedlo najít.
Dáda si s Tomášovou pomocí hraje na Spidermana.
AlkajDáda.
Ranní xichty mají strašně moc záporné energie.
Další do sbírky.Myšák před prvním ranním cigárem.
Tomáš čistí spacák od rozválené žvejkačky.
Michal přistižen při prohlížení Myšákových prasárniček.
Kdosi nazval tento kemp číslem 58, snad podle zbraně stejného označení, kterou se tu nějaký primitivní cyklista ráno /slovně/ oháněl.
Dělová cesta.
Kolem Máchova jezera do Starých Splavů na vlak.
Ještě zbylo trocha času na bleskovou koupel...
...a na něco k snědku a pití.