Kokořínsko 25.3. - 28.3.2005

Ráno 26.března v lese kousek za Helfenburkem.

Lovec stínů Myšák hledá mezi ostrůvky sněhu nějaký jarní motiv.

Markéta, Dalibor a Myšák na Helfenburku.

Fotka z věže zachovalé zříceniny.

Helfenburk.

Dáda u pomníku Járy Cimrmana nedaleko skalního útvaru Husa. Píše se tu něco v tom smyslu, že zde roku 1921 Jára Cimrman zemřel při autonehodě.

Skalní hnízdo zvané Heřmánek podle nedaleké vesničky.

Večer na Vlhošti u Jezevce. Myšák by rád ulovil nějaký ten západ slunce, ale nebylo mu přáno.

Na Orionu jsme potkali z vlaku známé tváře. Kodyho, Chechtu a Krasomilu.

Kody a Dalibor se smějou Myšákově lišce tak nahlas, až se z toho oba na fotce rozmazali.

Takhle se Dáda tváří vždycky když je spokojenej.

Čekáme na slunce, vrchol Vlhoště je v mracích.

Stačilo dvacet minut a slunce je venku.

Kde se vzalo tu se vzalo jaro.

Ve skalách za obcí Stvolínky hledáme nějaký vhodný převis.

Po několikátém brodu přes potok se dělíme na malé objevné skupinky.

Kody s Chechtou našli móc pěknej a dobře schovanej převísek.

Podle dvou křížů ve skále a jednoho kříže v podobě stop zkondenzovaných par od letadel dostalo čerstvě naleznuté místo jméno kemp "U tří křížů".

Snídaně se narozdíl od večeře nezakládala na fazolích.

Velikonoční pondělí, děvčata připravte se.

Žádná neunikne pomlázkovámu běsnění.

Balíme, abychom stihli vlak, který nám stejně ujede.

Myšák bloumá nad slovy do kempovky.

Kody stopuje vlak, který nám před chvilinkou ujel ze Stvolínek.

Hmm, nezastavil...

Chechta, Kody, Krasomila, Dáda, Myšák a Petr na zastávce Stvolínky.