Mladějovské staroslovanské hradisko. Dneska tam stojí dřevěná rozhledna.
Tomáš na rozhledně.
V dáli jsou vidět bouřkové mraky. Kdo na rozhledně stráví celou noc, vyhrává pivo.
Zabydleli jsme se pod rozhlednou.
V noci nás míjela jedna bouřka za druhou. To byl ale skvělej nápad, přespávat na kopci. Tomáš zachumlaný ve spacáku dělá, že se ho tahle dramatická noc netýká.
Časně z rána krátce po dešti. Myšák měl vodu pomalu i ve spacáku.
Mraky se ale protrhaly a ráno vylezlo sluníčko. Pohled na Mladějov.
Cestou na zastávku úzkokolejky stačíme ještě vydrancovat jeden obchůdek s potravinami.
Dáda suší celtu.
Na zastávce jsme první.
Dalibor v kolejišti.
Bágly jsme si nechali v dřevěné boudě a vzali si s sebou jen to nejnutnější.
Vlak přijíždí.
Parní lokomotiva.
Ještě nějaké drobnosti a můžeme vyrazit.
Celá železnice má asi 11 kilometrů převážně lesní krajinou.
Ujeli jsme ale jen 6 km. Zbytek trasy jsme šli díky špatnému stavu železnice pěšky. Tohle je "lávové pole" v bývalém dole u obce Hřebeč.
Zpátky na poslední funkční zastávce u Nové Vsi. Tomáš dohání spánkový deficit mezi kolejemi. Obdobným způsobem nakonec usínáme všichni, dokud nás nevzbudí zvuk přijíždějící parní lokomotivy.
Kvůli hrozícím přeháňkám nyní raději okupujeme zastřešený vagón.
Tomáš, Dáda a Simona před odjezdem zpět do Mladějova.
V Mladějově jsme pojedli, popili, vyzvedli bágly a vláčkem vypraveným speciálně kvůli nám (6 lidem) jsme jeli na Veksl.
Tomáš neskrývá nadšení.
Veksl je zastávka asi tři km od Mladějova s dřevěným přístřeškem a s ohništěm.
Pro klid na duši i na těle jsme altánek jětě utěsnili plachtou a vystlali chvojím z nedalekého proseku.
Myšákovi nebylo zrovna nejlíp a usnul ještě před večeří.
Dáda si podobné chvilky umí vychutnat.
Červánky nad Vekslem.
Před spaním ještě pár karetních soubojů.
Myšák už je zasejc zdravej jako rybička a cpe se vším, co mu příjde pod ruku.
Čekáme na vlak do Třebové.
Dáda, Myšák, Tomáš, Simona a Martin na perónu v České Třebové.
Prší s žolíkovejma kartama je brutální hra. Už jste někdy blízali na osm sedmiček?