Příjezd do Srbska. Max se vítá s Michalem a s jeho světlým oblečením.
Cestou podél Berounky. Tam někde nahoře je prý Barrandova jeskyně.
Krpál to byl pěknej.
Dáda svítí baterkou Davidovi mezi oči.
Všude kolem tolik tmy. To si všichni musej vyfotit.
Je tu pěkný rozhled na Berounku. Jen je třeba si dávat pozor na foťák, protože každý nemusí mít tolik štěstí jako Michal a jeho Ixus, který přežil pád odtud až dolů.
Podle chuchvalců čehosi na stromě bylo znát, kam až loni sahala voda.
Maxi, ty jseš ale prasepes.
David vyhrál pivo, když došel až nakonec této uhnilé traverzy.
Krakoň.
David a svatozář.
Svatý Jan pod skalou.
Jen blbni.
Pěkná vyhlídka, škoda že je mlha.
David pózuje Michalovi.
Kříž.
Tak a teď si dáme deli.
Nápisy poskládané z kamenů.
Zdař bůh.
Michal nestačí zírat.
Hornický skanzen Solvayovy lomy.
Dáda si pořizuje detaily motoru důlní lokomotivy.
A hele, těch vláčků je tu víc.
Prohlídka štoly. Za ptáky tu viseli netopýři.
Někdo má z jízdy důlním vláčkem očividnou radost....
...jiný zasejc děs a hrůzu.
Táborák v lomu.
Jeden spařenej vobličej.
Druhej spařenej vobličej.
Stavíme příbytek.
Dáda ve tmě a v mlze s mobilem v ruce.
Dáda nezklamal.
Nasává z plechovky srbského piva.
Ráno. Bylo asi tak 5°C nad nulou.
Dáda si zahřívá kalhoty.
Místo chráněné od severu.
Bubovický vodopád.
Michalovo nadšení z další objevené jeskyně.
Lom kousek od Srbska.
Poslední a největší jeskyni jsme našli až při zpáteční cestě.
Tahle dobře skrytá jeskyně by poskytla přístřeší i větší skupině lidí.